Recenze hry Red Dead Redemption. Sice je to ojetina za cenu nového vozu, ale pořád umí zabavit

Akční hra pro PS4, PS5 a Nintendo Switch ● Cena: 1 250 Kč ● Singleplayer ● Věkové omezení: 18+ ● Bez oficiální češtiny

Když Rockstar Games oznámili znovu vydání prvního dílu Red Dead Redemption, všichni očekávali s napětím, co všechno nového nás čeká. Přeci jen se jedná o jednu z nejlepších her své doby, díky otevřenému světu, věrně ztvárněnému divokému západu a postavám, které jsou napsány, a hlavně zahrány bravurně. Pozornost, jakou Rockstars věnují detailům, příběhu a celkovému vzezření hry je maniakální.

Nápad posunout jedničku na nové konzole je vskutku chvályhodný počin, jenže to je bohužel vše na co se autoři zmohli. Velkopansky nám umožní si jejich epos zahrát na předchozích a aktuálních verzích konzolí a žádají za tento akt nemalých 50 dolarů. Jako by nám říkali, berte, co je a neopovažujte se chtít víc. A my to koupíme a opět se ujistíme, že i po třinácti letech hledá Red Dead Redemption konkurenci jen velmi těžko. Ano, překonala ji dvojka. 

Příběh neztratil nic ze svého kouzla

Pro ty, které tato hra minula, připomenu, že se příběh točí kolem psance Johna Marstona, pistolníka, hledajícího členy svého bývalého gangu. Poté co ho staří parťáci přivítají kulkou do břicha, se John dostane do péče hodné paní na jednom ranči a započne svůj dlouhý příběh plný dobrodružství, pomsty a nenávisti.

Jako ve všech hrách od Rockstaru můžete hrát podle pravidel a stát se ztělesněním ruky zákona nebo využít svých dovedností gangstera a roztočit spirálu násilí. Obě cesty vás dovedou do cíle, i když po dobrém je to jednodušší. Tak či onak, vaše reputace výrazně ovlivňuje to, jak se k vám postavy budou chovat a případně do jaké výše se vyšplhá odměna za vaši hlavu v případě, že spácháte zločin.

To, co dělá hry od Rockstaru, je jejich výjimečné podání a formát interakce postav. Prakticky všechny rozhovory jsou vyobrazeny v cut scénách. Způsob řeči, dialogy i jednotlivé zápletky a úkoly krásně zapadají do rámce klasických westernů. Každá z jednotlivých misí je jedinečným originálem, pečlivě napsaným a zrežírovaným, tak aby zapadla do celkového příběhového konstruktu. Hrát Red Dead Redemption je jako sledovat napínavý seriál na pokračování, kde si pouští díl za dílem, až je najednou šest ráno. Příběh v RDR byl na dlouhé roky tím nejlepším, co svět videoher viděl a vydržel opravdu dlouho. Troufám si tvrdit až do dob třetího Zaklínače a RDR2.

Grafika a herní mechanismy už působí opravdu zastarale

Bavíme se však o hře z roku 2010, takže zdaleka vše není dokonalé a dnešnímu hráči mohou připadnout některé mechaniky už příliš zastaralé a neohrabané. Každá přestřelka se odehrává prakticky v režimu automatického zaměřování, zejména proti přesile. Z úkrytu, hezky po jednom, pic, pic. Nepřátele nikterak zvláště nespěchají, aby vás obklíčili, rádi si počkají na svoji kulku. Je pravda, že pár akčních střetů bylo na hraně přežití, ale když už se těch pistolníků vyrojilo příliš, pomohl efektní zpomalovací dead-eye režim v kombinaci s opakovací Winchestrovkou a bylo najednou všude ticho. Musím však dodat, že i když střelba nevyžaduje po hráči přesnou ruku, akční scény jsou opět jak z filmu. Nevybavuji, že by se nějaká akční mise opakovala.

Věk se samozřejmě projevil i na animacích a celkovém pohybu postav a ovládání. Vylézt po žebříku, trefit se do užších dveří nebo vyskočit na nízké podium je někdy nesmírně obtížný úkol. Hra bohužel ani po těch letech není vyladěná. Sem tam se zaseknete s koněm o překážku nebo se nesepne dialog apod.

To nejhorší, co jsem zažil, byl opakovaný zásek hry v jedné misi. V té chvíli jsem si už myslel, že jsem dohrál. Pomohl až celkový restart konzole a do závěrečných titulků se tato chyba už neopakovala. Ono to vlastně tak překvapivé ani není, když se jedná opravdu o pouhý port. Autoři si mohli alespoň pohrát s odladěním hry nebo připravit pro hráče několik málo život ulehčujících drobností. Jako třeba možnost označit více míst na mapě nebo zapracovat na komfortnějším rychlém cestování apod. 

O grafice hry je zbytečné hovořit, neboť se jedná o tutéž hru jako v roce 2010. V kontextu dnešní doby působí opravdu zastarale, zejména při pohledu do dálky. Ano, je to méně zubaté díky FXAA, ale to je asi jediný znatelný rozdíl oproti původní hře.  Navíc je hra uzamčena na 30 FPS. Mně to nijak zvláště nevadilo a plynulost hry nekazilo.

Pokud se autorům nechtělo do hlubších grafických předělávek, mohli si minimálně pohrát s animacemi postav. Jak jsem zmiňoval výše. Všichni zde předvádějí úchvatné herecké představení nabité emocemi a celkový pocit z toho kazí velmi prostá, až žádná mimika. Minimálně tvář Johna Marstona s hlasem herce Robba Wiethoffa zaslouží důkladnější péči. Jeden strnulý výraz alá Clint Eastwood nestačí.