Wolf3D se nám po letech vrátil v podobě Návratu do zámku Wolfenstein. Právě tento slavný návrat nabídli tvůrci jako lákavou pochoutku na letní prázdniny v podobě vylepšeného vydání pro konzole. Jak se povedla konzolová konverze jedné z nejlepších PC her posledních let? Je snad lepší než originál, jako tomu bylo v případě her Doom a Duke Nukem 3D?
Platforma: PS2 (dále Gamecube, XBox i PC)
Multiplayer: ne
Analogové ovládání: pouze páčky
Vibrace: ano
Vývojáři: ID Software, Gray Matter Studios, Raster Productions
Distributor: Activision
Distributor pro ČR: Cenega
Hra (nejen) pro milovníky Medal Of Honor
Člověk žijící ve světě Playstation by v tom mohl mít poněkud zmatek: co bylo dřív – Wolf č.2 nebo Medal Of Honor? Pravdou je, že hezkých pár let před vydáním nového Wolfensteina se na PS objevila vynikající akce z druhé světové války Medal Of Honor, ve které Steven Spielberg a jeho studio Dreamworks využili „přebytečné“ materiály z natáčení filmu Zachraňte vojína Ryana. Return To Castle Wolfenstein (dále jen RTCW) si z MoH série bezostyšně bere inspiraci mírou vrchovatou – přesto však zůstává dostatečně „svou“, především díky hororovému prvku a mnoha bizarním protivníkům.
Postavy nepřátel jsou opravdu povedené * Stejně jako prostředí hry
RTCW se odehrává během druhé světové války a kromě fascinující procházky o několik generací realističtějším prostředím zámku Wolfenstein vám nabídne možnost zabojovat si v ulicích měst poznamenaných válkou i na území rozličných vojenských základen, tajných letišť, továren a tak dále. Není tedy divu, že fanoušci MoH mají koupi jistou. Stejně tak by tomu mělo být u všech fanoušků povedených akčních, graficky našlapaných a strašidelných her - s výjimkou těch, kterým vadí mizerné PALové konverze.
Grafika jako od ID Software
Ačkoliv ID Software se na vývoji hry podíleli víceméně pouze vylepšeným engine ze hry Quake 3, praví tvůrci hry (Gray Matter) i tým zodpovědný za převod pro konzole (Raster) odvedli práci, která slavnému ID nedělá ostudu. Lze tedy bez nadsázky prohlásit, že po grafické stránce je RTCW mimořádným kouskem, na který je radost se podívat. Rozlehlé exteriéry v zalesněné přírodě, pouštních vykopávkách nebo na území velkých základen protivníka jsou stejně živé a působivé, jako klaustrofobické interiéry strašidelného hradu, chodeb pod ním nebo katakomb a jeskyní ještě hlouběji.
Budete se bát * Nejsilnější automatická puška ve hře
Protivníků je mnoho druhů, od všemožných německých vojáků a jejich lidských pomocníků přes zvířata až po zombie, mutanty a nadpřirozené bytosti. Jejich provedení je dokonalé – lidé vypadají jako lidé, monstra jsou opravdu děsivá. Stejně tak nelze než pochválit vzhled zbraní, které jsou většinou replikami dobových pistolí, pušek a samopalů, najdete zde ale také nějaké ty fantastické zbraně.
Co by byla akce bez ostřelovačky * Nacistické pokusy jsou řádně krvavé
Nejvýraznějším a nejobdivuhodnějším rysem grafiky RTCW je rychlost a plynulost, se kterou hra všechno stíhá zobrazovat. Ať je přestřelka sebevětší, lokace seberozlehlejší a váš pohyb jakkoliv prudký, žádného zpomalení se zde nedočkáte. Na druhou stranu je třeba si prozradit, že pohyb hrou (rychlost chůze a běhu) není tak docela nejvyšší (vlastně je docela pomalý oproti Time Splitters 2, kde ovšem vypomáhala záměrná jednoduchost designu).
Hra na válku
Díky propracovanému prostředí, postavám, zbraním, vynikající filmové hudbě, autentickým a bohatě různorodým zvukům v kombinaci s promyšlenou náplní misí a solidním válečným příběhem je RTCW ohromujícím zážitkem, jehož atmosféra vás bude ještě dlouho pronásledovat ve snech. Není to sice až taková nádhera, jako přece jen filmovější a reálnější Medal Of Honor, ale stejně to stojí za to.
Exkluzivní konzolová epizoda se odehrává v Egyptě * Náměstí je pusté jen zdánlivě
Jeden z nejdrsnějších protivníků * Druhá světová jako ve filmu
Během šesti monstrózně dlouhých epizod budete provádět průzkum terénu násilnou i špionážní cestou, budete vyhledávat a ničit, využívat pevně umístěné zbraně a kryty, plížit se i útočit v jedné vlně s vašimi spolubojovníky. Obtížnost je i při nejlehčím nastavení silně realistická (na poměry akční hry), takže nebudete moci aplikovat metodu známou z Dooma (prudký postup úrovněmi rychlostí formule F1, při kterém postřílíte pouze to, co vám bude svým tělem přímo bránit v cestě). Díky těmto skutečnostem je RTCW hrou na velmi dlouhou dobu, odhadem tak 3x delší, než Medal Of Honor Frontline. To je dobrý důvod doporučit ji fanouškům, kterým rozpočet umožňuje pouze jednu hru na celé letní prázdniny.
Konverze
RTCW pro konzole se dočkala slušných vylepšení – ucelení příběhu a novou epizodu v Egyptě jsem podrobně rozebíral v článku o prvních dojmech z hraní, takže se jim nebudu věnovat podruhé. Jak vyplynulo z předchozích odstavců, po grafické stránce dopadla konverze na výbornou – i když je pravda, že PC grafika nebude na PS2 nikdy vypadat tak dobře, jako původní PS2 grafika – a naopak (důkazem budiž MGS2 a výjimkou SH2).
| Světlé stránky hry |
- Atmosféra druhé světové války
- Strašidelné souboje s příšerami
- Realistická, rychlá a detailní grafika
- Dokonalá hudba a zvuky
- Mimořádná délka
- Nová epizoda exkluzivně pro konzole
- Pestrá nabídka protivníků a zbraní
|
| Temné stránky hry |
- Zploštělý obraz nepovedené konverze do PALu
- Na PC hra vypadala o dost lépe
- Chybí ovládání klávesnicí a myší
- Chybí multiplayer
|
Hlavním problémem RTCW pro Playstation 2 je tedy překvapivě jiná chyba, o to větší, jak moc je zbytečná. Převod do PALu dopadl stejně hrozně jako v případě „proklínané“ Final Fantasy X. Zploštění obrazu má za následek nereálné proporce a odpudivé černé čáry nahoře a dole, které by mohly leckoho přivést k (mylné!!!) domněnce, že PS2 musí RTCW zobrazovat v menším okně, aby ji zvládla. Velká škoda...
Grafika: 8/10
Hudba: 9/10
Hratelnost: 9/10
Zvuk: 10/10
Vynikající atmosférická akce z druhé světové války, která zabaví na hodně dlouho fanoušky rozličných žánrů, pokud jim nevadí špatný převod do PALu. O fous slabší než Medal Of Honor.
Celkové hodnocení: 8/10