Typ hry: real-time strategie
Multiplayer: ano
Minimální konfigurace: procesor 500 MHz, 128 MB RAM, 1 GB na HDD, 16 MB 3D grafická karta, Windows 98 a vyšší
Testovací konfigurace: procesor 1,4 GHz, 256 MB RAM, 1 GB na HDD, 64 MB 3D grafická karta (GeForce 4MX 440)
Výrobce: Big Huge Games (www.bighugegames.com)
Vydavatel: Microsoft (www.microsoft.com)
Vydavatel v ČR: AT Computers (www.atcomp.cz)
Homepage hry: www.riseofnations.com
Demoverze (194 MB): http://download.microsoft.com/download/d/e/2/de285c09-5e59-4977-82d3-4e06d212eaff/RiseOfNationsTrial.exe
Když se tak člověk zamyslí nad historií své existence, vidí všude jenom války, boje a krveprolití. Už i lovci mamutů se navzájem vraždili, Řekové bojovali u Marathónu a Římané? Jejich celá sláva byla vybudována na pevných vojenských základech. Postupem času to pokračovalo - jen si vzpomeňte na hodiny dějepisu! Co vám říkají jména jako Kresčak, Moháč či Stalingrad? Určitě si tyto města nepamatujete kvůli tamním kulturním památkám nebo místním fotbalovým jedenáctkám, ale z důvodů konání nějaké důležité bitvy. Každopádně dnes tu žádnou další krev prolévat nebudeme. To však neznamená, že bychom se na všechno tyto bitvy nemohli pěkně zblízka podívat a vyzkoušet si je na vlastní kůži. Na procházku lidskou vojenskou historií vás zve jedna z nejlepších real-time strategií poslední doby Rise of Nations.
Vypracováno do posledního detailu
Ptáte se, čím je hra tak výjimečná? Originálními jednotkami? Neotřelým příběhem či dech beroucí grafikou? Nebo snad novým herním systémem? Kdepak, samá voda. I když v podstatě Rise of Nations nabízí od každého trochu. Autoři jako pohádková Popelka pěkně sesbírali zrníčka s nápady, které se kdy v tomto žánru objevili, pomohli si ještě troškou od turn-based sousedů a vše zastřešili monstrózním konceptem legendární Civilizace. Výsledek? Princ na bílém koni v podobě finální verze hry.
Chcete jednoduchý příklad? Tak si třeba vezměme prachobyčejné označení jednotek. Zatímco běžný prací prášek.... pardon běžná RTS pracuje na principu "co označíš, to máš", Rise of Nations se vám snaží úlohu vladaře do značné míry ulehčit. A tak když označíte klasickým táhnutím skupinu různorodých jednotek, v hledáčku vám zůstanou jen ty, které nějakým způsobem využijete v boji. Prakticky to znamená konec neustálého poklikávání po ploše ve snaze mobilizovat všechna svá vojska v posledním zoufalém protiútoku proti pozvolna vás drtícímu soupeři.
Francie byla dobita, Johanka už nemá šanci * Další z řady vítězství
A nebo z jiného soudku. Organizace dělníků byla a je ve všech hrách spíše otrava. Autoři však i tady dali hlavy dohromady a vymysleli uživatelsky mnohem přívětivější systém než jsem kdy viděl. Kromě obligátního tlačítka vyhledávajícího nezbedné poddané, jež momentálně nemají co na práci, máte širokou škálu možností, jak své národní hospodářství ovlivnit, respektive zušlechtit k obrazu svému. Vždy si můžete na obrazovce prohlédnout tabulku, podle které okamžitě zjistíte, které suroviny máte málo, kterou doslova lijete do kanálů a kde máte v těžbě rezervy. A co víc. Další šikovná tabulka vám prozradí kupříkladu, zda-li vaše indispozice zlata je jen momentální záležitosti nebo jestli vám nepřítel někde potajmu likviduje karavany, které tuto surovinu generují. A do třetice všeho dobrého - počet flákajících se dělníků se drží skoro vždy na rozumném čísle. Není divu, když se pracovník vida nějaké své možné pracovní uplatnění zajde pracovat do dolu, těžit dřevo nebo na farmu, která zeje prázdnotou. Tomu se říká user-friendly!
Režimy hry
Ono leccos se dá vypozorovat už z tutorialu, která není dělán standardní metodou (klikni na panáčka a pravým tlačítkem myši ho odešli do boje, říkám PRAVÝM! atd.). Samozřejmě něco takového zde je, ale hra vám dá na výběr, jestli jím projdete anebo zvolíte metodu učení se za pochodu a za neustálého přívalu rad od PC si vyzkoušíte, jak hra funguje v praxi.
Základní mapa v režimu Conquer the World * Dáte si trochu smaženého masa?
Což o to, základy hraní bychom nějak zvládli, ale co teď? Kde je nějaké tlačítko "Campaign" či "Scenario"? Právě že nikde. Příběhem svázaný scénář s hlavními postavami a zadanými úkoly Rise of Nations nenabízí. K dispozici je pouze režim, jehož příběh si nese každý sám v sobě. Každý určitě někdy chtěl někoho pokořit, dobýt, překonat či dokázat si, že je lepší a mód Conquer the World je totéž ve velkém. Mise mají jediný úkol - zvítězit a postupem času obsadit 70% zemské pevniny. Nic víc, nic míň. Ačkoliv by se možná zdálo, že je to docela nuda, hodiny strávené před betaverzí a při testování plné verze ukazují, že minimálně na mě tento systém zapůsobil (dokonce do takové míry, že když v jednu ráno se mi zbortily Windows, byl jsem ochoten hledat záchrannou disketu a operační systém znovu nainstalovat, jen abych si to s těmi proradnými Japonci vyřídil:-).
Povolání? Dobyvatel světa
Rise of Nations má v sobě cosi, co ve své době nabízela pouze Civilizace - nevyčerpatelný hnací motor, který vám nedá spát. I když si budete do nekonečna opakovat, že už máte hry plné zuby a nemá vám co nabídnout, přechod do nové doby, jiný styl mapy či nový protivník vás nenechá zamhouřit oka a opustit svou rozehranou partii.
Vše začíná na neškodně vypadající mapě světa. Vyberete si za jaký národ budete prolévat krev a necháte se unášet proudem dějin. Na mapě světa si každé kolo (ano, slyšíte správně - Rise of Nations je vlastně v základu kolová strategie) vyberete cíl svého dobyvačného postupu, nastane chvilka napjatého vyčkávání a CVAK - ocitnete se na mapě, která jako by z oka vypadla klasické realtimovce. No a jelikož hra teprve nedávno začala, ocitli jsme se ve starověku se skupinkou dělníku s mlhavým cílem v podobě dobytí nepřátelského hlavního města.
Vaše invaze může být úspěšná či nikoliv, ale v celkovém součtu dějin jedna bitva nic neznamená, a pokud neprohrajete bitvu o své hlavní město, hra pomalu a jistě pokračuje dějinami až do současnosti. Každá doba s sebou přináší nové jednotky, budovy, objevy a v závislosti na tom i nový způsob boje. A jelikož v každé misi máte možnost minimálně jednoho postupu o technologický věk dále, hlavním cílem je udržet úroveň výzkumu s protivníkem či jej v ideálním případě předčit.
R&D
Vaše pracně vytvořená armáda mušketýrů totiž vydrží přesně deset sekund než ji převálcuje mnohem pokrokovější kulometčíci soupeře. Když k tomu navíc protivník přidá jeden dobře mířený nálet těžkých bombardérů, zbudou vám jen oči pro pláč a vaše prsty budou zoufale drtit myš. Co se dá dělat, příště budete určitě chytřejší (nebo si nastavíte sobě lépe odpovídající obtížnost:-).
Výzkum byl nejdůležitější složkou v Civilizaci a svou hodnotu si zachovává i zde. Každá potyčka je totiž bojem o to, kdo dřív dosáhne určité úrovně, aby byl schopen soupeře převálcovat. Nesmíte to ale samozřejmě přehnat, protože počítač na vás nečeká s chlebem a solí, ale snaží se sám na překvapivém místě zaútočit. A stejně jako v prvním příkladě i zde budete zoufalí, když se na vás vrhne armáda, sic technologicky slabšího protivníka, ovšem vy z důvodu investic do vzdělání nebudete mít vybudované kapacity pro válku.
Cesta jedné malé nukleární bomby - Fáze 1. start * Fáze 2. cíl
Tak copak tu máme? Jedno budoucí letiště * V editoru se můžete doslova vyblbnout
Když už jsme u výzkumu, opět mi to nedá, abych nezdůraznil jednoduchost ovládání hry. Ve hře naštěstí neexistují žádné kovárny a spol., tedy budovy jen pro účely upgradu a samotný systém upgradování se smrskl do pár tlačítek. V průběhu hraní pak stačí jen zmáčknout speciální klávesu (TAB) a můžete vesele přepínat mezi budovami, jež nabízejí cokoliv ke zlepšení.
Jednotky
Díky širokému rozpětí hry (6000 let) ve hře povedete snad všechny existující druhy vojáků, vozidel, letadel a lodí, které kdy brázdily povrch naší planety. Tím se samozřejmě značně zvyšuje životnost hry, protože snad až na první věk jsou všechny ostatní doby velice kvalitním pozadím pro válku. Ať už je to třeba souboj ala dobývání Tróje či moderní konflikt ve stylu fiktivní třetí světové, každý má něco do sebe. A až vás možnosti dané doby omrzí, za pár kol se dočkáte přechodu do dalšího věku a s ním i v podstatě úplně nové hry. Rise of Nations v sobě skrývá oba díly Age of Empires, Cossacks, Sudden Strike či Command and Conquer. Záleží jen na vás, kterou dobu si ke konfliktu vyberete. Hra nabízí úplně vše.
Ale vraťme se ještě na moment k jednotkám. Zajímavou strategii zvolili vývojáři, když značně zdvihli hodnoty populačních limitů známé z jiných her. Klasická strategie v jiných hrách podobného druhu - "vyrábím co to jde, až dosáhnu populačního limitu, zaútočím" je zde trošku vytlačena. Jasně, taky jsou tu jistá omezení a pokud v dlouhotrvajícím konfliktu zapomenete na výzkum, dosáhnete jich, ale pak stačí investovat do další technologie a stavíte dál.
Takhle každý začíná * Všechny cesty vedou do Říma
Aby se ze hry nestal souboj sériově vyráběných terminátorů, vymysleli autoři něco jiného a zdá se mi, že celkově lepšího. Dejme tomu, že chcete vyrobit deset lehkých tanků - to není žádný problém - deset cvaknutí myší a je hotovo. Jenže zatímco první tank stojí dejme tomu 60 jednotek železa a ropy, ten druhý již 64 a za ten desátý dáte třeba rovnou stovku! Potom si docela rozmyslíte, jestli by nebylo lepší a ekonomičtější investovat do variabilnější armády.
200 kilometrů za hodinu
Jedinou tak trochu nepříjemnou věcí na hře je její vysoká rychlost. Cílem vývojářů bylo vytvořit hru, kde vše netrvá tak dlouho jako mise v Age of Mythology, nýbrž hodinku, maximálně dvě. Ono to má svou logiku - po delší době by hra mohla začít docela nudit. Kupodivu i tak nabízí každá mise plnohodnotný souboj a po několika dnech hraní mi přijde naprosto přirozený. Vše je jasně a jednoduše uděláno a vždy je k dispozici nápověda, která vám osvětlí taje hry.
Bohužel i přesto je začátek hry trochu náročnější než obvykle. Ono to chvilku trvá než si zvyknete na svérázné a rychlé herní postupy. Pokud přesto nebudete stíhat, vždy si v průběhu hry můžete změnit obtížnost případně poupravit rychlost hry.
Něco navíc
|
Vyzkoušejte si!
Pokud máte poslední výkřik telekomunikační techniky a surfujete přes ADSL, určitě nepohrdnete možností vyzkoušet si Rise of Nations na vlastní kůži. Stačí k tomu malinko - stáhnout si 194 MB demoverzi. Ta vám nabídne hru za čtyři národy na čtyřech mapách a k tomu navíc výukový tutorial tutorial. Stahujte zde. |
Síla hry tkví rozhodně v její životnosti. K dispozici jsou náhodně generované mapy, zkoušky dovednosti (jak rychle se dostanete z pravěku do moderní doby?) či skvělý editor misí. A komu by to nestačilo, může si vyzkoušet editor skriptů, který umožňuje předělat si hru k obrazu svému. Moc jsem jej nezkoumal, ale položka "Editovat AI skript" zní velice zajímavě. Stratégové si mohou přehrát průběh předchozí bitvy a hledat v něm chyb ve své či soupeřově strategii anebo se jen tak pokochat drtivým vítězstvím. No a samozřejmě nesmíme zapomínat na široké možnosti multiplayeru. Zahrát si můžete přes GameSpy nebo LAN.
Nálet na nepřítele v první světové
Tak za koho budeme prolévat krev? * Jak rychle umíte klikat myší?
A pokud vám tyto bonusy nestačí a chcete ještě něco navíc, počkejte si do půle června, kdy má hra vyjít i s českým překladem.
| Světlé stránky hry |
- 8 samostatných historických období = 8 různých her
- spousty různorodých jednotek
- maximálně vstřícné ovládání
- rychlé, přesto propracované bitvy
- editory scénářů a skriptů
- životnost
|
| Temné stránky hry |
- na úvod poněkud rychlé
- nehledejte zde přehnanou originalitu
- na hraní není nikdy dostatek času ;-)
|
Děkujeme, odejděte! (hrát Rise of Nations)
Musím se opakovat, ale Rise of Nations je jednoduše zatím nejlepší strategie letošního roku a při pohledu na release-listy to vypadá, že na této pozici chvíli vydrží. Mně nezbývá než vám popřát hodně zdaru v bitvách a hodně kofeinu či jiných povzbuzovačů života až se budete snažit dospat propařenou noc.
Grafika: 8/10
Zvuky: 8/10
Hudba: 9/10
Hratelnost: 9/10
Klasická real-time strategie dovedená k naprosté dokonalosti. Berte všemi deseti!
Celkové hodnocení: 9/10