Platforma: PC
Typ hry: first-person akce
Minimální konfigurace: Procesor 450 MHz, 64 MB RAM, 350 MB místa na HDD, 16 MB grafická karta, DirectX 8.1, Windows 98/2000/ME/XP
Doporučená konfigurace: Procesor 850 GHz, 128 MB RAM, 350 MB místa na HDD, 64 MB grafická karta, DirectX 8.1, Windows 98/2000/ME/XP
Testovací konfigurace: AMD Duron 1,0 GHz, 256 MB RAM, GF3 Ti200 128 RAM, DirectX 9.0, Windows 2000 SP3
Multiplayer: ne
Domovská stránka: http://www.robocop-game.com
Výrobce hry: Titus
Distributor hry: Virgin http://www.virgininteractive.com
Distribuce v České republice: dosud není známa
Příběh filmový…
Už je to hezkou řádku let, co jsme mohli poprvé spatřit Robocopa na stříbrném plátně. Film byl natočen pod taktovkou Paula Verhoevena a na tehdejší dobu se vyznačoval poměrně solidní dávkou brutality, ale i kvalitního příběhu a především svým sci-fi nádechem. Hlavním hrdinou filmu je řadový policista Alex Murphy, který žije jako každý spořádaný Američan - má milující manželku, syna, dům, chybí mu už jen zasadit strom. Jednoho dne je však převelen z relativně klidného jižního okrsku do samotného srdce Neo-Detroitu, jemuž místní policisté trefně přezdívají „Peklo“.
Copak se asi skrývá pod tím oltářem, že by tajný vchod? * Páni, já jsem ale dobrý
Míra kriminality je zde totiž tak velká, že při její procentním vyjádření by si bývalý ředitel jedné naší nejmenované televize připadal se svými koláči jako břídil. Počet zločinců mnohonásobně převyšuje počet policistů a všem je jasné, že situace se musí urychleně vyřešit. Na scénu tak přichází společnost Omni Consumer Products (OCP), která s městem uzavře smlouvu o financování policie a snaží se přijít na řešení krize. Tím má být nasazení bojových robotů místo policistů. Jak se však na prezentaci ukáže, nový ED-209 bude chtít ještě trošku doladit.
Na scénu pak vstupuje Murphy a vyráží do první akce, kde je však jako na potvoru smrtelně raněn (možná by se hodilo spíše říci zmasakrován) . Vědci z OCP neváhají ani vteřinu a podaří se jim zachránit Murphyho mozek. Ten je využit v novém projektu, majícím za úkol vytvořit policistu, který nepotřebuje jíst, pít, spát a bude k dispozici 24 hodin denně. Tak vznikl Robocop - kyborg s lidským uvažováním, vybavený robotickou přesností a spolehlivostí. Ten se rázem stává postrachem všech zločinců a počet zatčených či eliminovaných kriminálníků na jeho kontě roste jako houby po dešti. Postupně se dostává na stopu tajného spiknutí a zjišťuje, že OCP nemá zase až tak čisté úmysly. Navíc se mu začínají vracet vzpomínky a celé se to začíná trošku zamotávat... a pak vše dospěje k finále.
A příběh herní…
Pojďme se teď podívat na to, jak si s příběhem poradili autoři hry. Na rovinu musím říct, že tím nejlepším možným způsobem. Hra se totiž drží filmového zpracování a autoři se nepokoušeli vymyslet nějaký svůj příběh. Osobně si myslím, že tento krok lze hodnotit jen pozitivně, v zájmu atmosféry hry. Začínáte už přímo v kůži Robocopa, což mi ale přijde trošku škoda. Úvodní mise se mohly klidně odehrát ještě v kůži Murphyho, coby chlapíka s bijícím srdcem. Jednak by se tím natáhla délka hry, o čemž bude ještě řeč, ale hlavně by to pomohlo k lepšímu pochopení a vykreslení příběhu, který takto až příliš spoléhá na znalost filmového zpracování.
Jste zatčen. Děkuji za spolupráci * Genetické pokusy nesmí chybět v žádné hře
Ale i přesto je příběh řešen slušně. Velkou roli zde hraje droga BrainDrain. Netřeba zmiňovat, že jde o velmi slušný zdroj příjmů a že v pozadí stojí kdo jiný než společnost OCP, která se tak snaží ovládnout celé město. Příběh je posunován prostřednictvím televizních zpráv, které sledujete mezi jednotlivými misemi. Ve hře shlédnete také několik vcelku pěkných renderovaných filmečků, které jsou příjemným zpestřením. V neposlední řadě se také můžete bavit pročítáním složek uzavřených či stále aktivních případů.
Grafické zpracování neoslní, design misí ano
Většina z vás ale už jistě čeká na to, jak se Robocop hraje a jak vypadá. Robocop se poprvé dočkal 3D kabátku. Bohužel tento kabátek je spíše z kategorie „dobře poslouží, ale okolí nijak zvlášť neoslní.“ Grafika je zde opravdu čistě účelová. Rozhodně nečekejte nějaké grafické orgie ve stylu Unrela II a před přicházejícím Half-Life 2 a Source enginem by se Robocop krčil hodně nízko. Já ovšem zastávám názor, že grafika není u her zase až tak důležitá, a proto bych tu neviděl nějaký zásadní nedostatek.
Na co nestačil engine, to se autoři snažili vykompenzovat výběrem herních lokací a designem misí. A musím uznat, že některé levely z celkových devíti jsou vskutku povedené. První je sice poměrně nevýrazný a prakticky jej tvoří pár ulic a stoky, ale pak jde celkový vizuální dojem hodně nahoru. Prostředí skládky železného šrotu, kde máte za úkol zachránit policejního šéfa a další rukojmí, je vymodelováno velmi zdařile a působí věrně. Konečně se zde také setkáte i s mechanickými nepřáteli.
Zoom využijete jednak při zachraňování rukojmích… * …a také při střelbě z dálky
Ve svém putování se potom podíváte do továrny, která působí trochu fádně a nebýt soubojů proti robotickým nepřátelům, šlo by o ty nudnější pasáže hry. Podařené jsou naopak levely ve staré rozbořené katedrále, kde se podíváte i do katakomb a také úroveň odehrávající se na ropné plošině. V závěrečných levelech se pak podíváte do samotného obrovského mrakodrapu, ve kterém sídlí OCP. Ač by tyto levely měly být vyvrcholením celé hry, po grafické stránce nejsou příliš vydařené.
Nejdříve se proběhnete stokami a pak už jen procházíte samými kancelářemi či halami. Lokace se navíc hodně opakují a vy tak zažíváte onen nepříjemný pocit, že tuhle místnost jste už jednou viděli. Příjemným překvapením je pak souboj se superinteligentním mozkem zvaným MIND, který se odehraje v horním patře mrakodrapu. Sice po chvíli přijdete na to, že zase tak inteligentní není, ale musím uznat, že se jedná o důstojné finále hry. I když, ono to vlastně úplně finále není, ale to si raději nechám pro sebe, abych vám nezkazil ten zážitek.
A jak se to celé hraje?
Mrkněme se teď na to, jak se Robocop vlastně hraje. Bez velkého mučení se přiznám, že mě hra celkem chytla a opět jsem se přesvědčil o faktu, že grafika není vše. Cíle jednotlivých levelů se dělí na primární a sekundární. Primární cíl musíte logicky vždy splnit. Budete tak získávat podrobnosti o droze BrainDrain, zachráníte policejního šéfa a dalších 22 rukojmích, užijete si pronásledování jednoho z hlavních zloduchů, kterého následně zatknete. Dále se budete starat o likvidaci zásilek drogy a samozřejmě musíte odhalit ono spiknutí.
Vrtná plošina v engine hry… * …a v renderovaném filmečku
Plnění vedlejších úkolů záleží jen na vás, nikdo vás k tomu nenutí. Většinou se jedná o to, že máte zachránit určitý počet nebo rovnou všechny civilisty, kteří jsou většinou drženi jako rukojmí. Tato činnost je celkem snadná, stačí kolem civilisty vystřílet všechny otravné nepřátele, přijít k němu a akčním tlačítkem jej osvobodíte, načež vám on poděkuje a následně zmizí, a to doslova. Na opačném pólu pak stojí zatýkání gangsterů, jejichž počet je většinou 10. V manuálu sice píší, že je třeba se k oběti co nejvíce přiblížit a střílet pokud možno do nohou či rukou, ale v praxi to moc nefunguje a jde spíše o náhodu - prostě střílíte po nepřátelích a občas se některý z nich vzdá, což vám indikuje modrý obdélník kolem něj.
Mezi další vedlejší úkoly patří například ničení robotů, které patří nepřátelskému gangu. Pokud splníte primární i všechny sekundární úkoly, průběh mise bude ohodnocen jako „Excellent“, pokud se vše splnit nepovede, musíte se spokojit s obligátním „Mission Success“. Po dohrání hry pak máte možnost vrátit se do všech misí, čímž si můžete vylepšit skóre a dosáhnout u všech hodnocení „Excellent“.
HUD, inteligence nepřátel a zbraňový arsenál
Po vzoru filmového Robocopa je velmi přehledně zpracován HUD, kde vidíte vše, co potřebujete vědět. Najdete zde ukazatel zdraví a štítu, počet nábojů, které vám ještě zbývají a občas se vám objeví informace o nějakém novém úkolu. Vše je jednoduché a nepůsobí to nijak rušivě. Do hry byla zakomponována i funkce automatického zaměřování, kterou znáte z filmu. Ne, nelekejte se, Robocop nezaměřuje sám od sebe, mířit budete pěkně sami. Jde o to, že nepřátelé jsou zaměřeni a označeni červenými obdélníky, což usnadňuje jejich likvidaci a nepomůže jim ani schování se za bednu. Tímto způsobem lze zaměřit až tři nepřátele naráz. Likvidaci také usnadňuje funkce zoomu, která se vyvolává kolečkem. S touto vychytávkou se střelba stává ďábelsky přesná a oceníte ji především při větších vzdálenostech či při zachraňování rukojmích, kterým nepřítel drží pistoli u hlavy a rozhodují opravdu milimetry.
No nejsem já krásný, co říkáte? * Mít tohoto drobečka v garáži, nestěžuji si
Když už jsme u nepřátel, povězme si něco o jejich chování a inteligenci. Bohužel, s inteligencí jsou na tom nepřátelé poměrně bídně. Roboti jdou většinou přímo k vám a pálí po vás, co jim kadence jejich rotačních kulometů či raketometů dovolí. Jsou totiž velcí a neohrabaní, takže jim ani nic jiného nezbývá. Od normálních nepřátel s bijícím srdcem jsem ale čekal více. Občas se sice objeví náznak nějakého schování se za bedny či jiné překážky, ale to je tak vše, co dokáží. O nějakém kooperativním útoku nemůže být ani řeč.
Celkem nepříjemným nepřítelem se ale stávají jakési ninja ženy s visáží pěkně staré zombie, které však pochytily několik kung-fu pohybů a tak vesele metají přemety a hvězdice a špatně se zaměřují. Ještě jsem zapomněl dodat, že po vás vystřelují elektromagnetické výboje, které dokáží solidně zacloumat s vaším zdravím, takže pozor na ně. V poslední části se ještě setkáte s elitními bojovníky, ale krom toho, že jsou solidně oplechovaní a v rukou třímají laserové pušky, mnoho inteligentních kousků také nepředvedou.
Další mise úspěšně za námi * Nepřipomíná vám trošku někoho?
Co se týče zbraní, ve hře je oproti filmu lehce rozšířen jejich počet. Samozřejmě vám zůstala rychlopalná pistole, se kterou beztak absolvujete většinu hry. Na výběr však máte dále kulomet (který jsem však za hru téměř nepoužíval), pro boj z roboty máte k dispozici granátomet či raketomet. Do těchto dvou kousků je poskrovnu nábojů, takže doporučuji spíše šetřit. Dále si potěžkáte ještě pulsní pistoli a iontovou pušku, která se hodí na eliminaci elitních bojovníků. Nepřátele mají k dispozici ještě několik kousků navíc. Především jde o útočné pušky, sniperky, plamenomety, laserové pušky a už zmíněné elektromagnetické impulsy.
Délka hry je tragická, stejně tak i zvuk
Hra obsahuje přesně 9 levelů, což se může zdát málo a také je. Jednotlivé levely se sice dělí na většinou tři menší části, ale i tak je to zoufale málo. Autoři se zřejmě předčasně uchýlili ke konzumaci alkoholu a oslavám a doufali, že to bude stačit. Po vystřízlivění si ale uvědomili, že je to skutečně nějak krátké a pak měli v zásadě dvě řešení. Buď nějaké ty levely přidají nebo prostě zruší možnost ukládání pozice během hry, čímž se hra stane obtížnější a opticky delší. Bohužel vybrali variantu číslo dvě.
Nejsem zrovna zastáncem permanentího bušení do klávesy Quick Save a spíše vítám limitovaný počet uložení, ale tohle je zkrátka moc. Osobně si myslím, že hra vás má vtáhnout tak, že na ukládání zapomenete sami a ne, že vám bude zakázáno. Dobrá, řeknete si, tak se hra sama ukládá alespoň po nahrání nové lokace, ale bohužel, ani to zde není možné. Uložit můžete zkrátka jen po dokončení celého levelu.
Hlavní mozek OCP, za chvíli začne finále * Baf!! Závěrečný boss v renderovaném filmečku
Po zvukové stránce na tom Robocop taky není nijak slavně. Střelba zní ještě celkem věrohodně, tedy kromě kulometu, jehož zvuk se zrovna nepovedl. Okolní zvuky pak nepůsobí nijak přesvědčivě. Navíc se docela často objevuje podivné praskání a některé zvuky se pak nepřehrávají. Původně sem myslel, že to má na svědomí moje zvuková karta (přeci jen SB 128 není už žádný mladík), ale když jsem si od kamaráda na chvíli půjčil novou SB Audigy a situace se opakovala, usoudil jsem, že chyba bude ve hře. Když k tomu navíc přidám hudbu, která mě osobně vůbec nesedla, neb se jedná o podivný elektronický mix, výsledný dojem ze zvukové stránky je průměrný.
| Světlé stránky hry |
- Robocop coby hlavní hrdina
- Příběh
- Design misí
- Hardwarová nenáročnost
|
| Temné stránky hry |
- Příšerný zvuk
- Nemožnost ukládání
- Délka hry
- Jednoduchá grafika
|
Na závěr si povězme ještě něco o ovládání, které je jako v každé pořádné akční hře přizpůsobeno známému kombu klávesnice + myš, za což autorům patří dík, protože hra byla původně vyvíjena pro konzole a jak známo, některé konverze jaksi na myš zapomínají. Navigace v menu sice ještě trochu skřípe, ale naštěstí i zde se dá pohybovat myší, takže se nekoná ohavnost typu nového CMR 3.
Závěrečný verdikt
Herní zpracování Robocopa v 3D kabátku rozhodně nedosáhne takového úspěchu jako filmová předloha. I když má hra slušný příběh, v další oblastech značně pokulhává. Mnohé zájemce může odradit především nepříliš vábné grafické zpracování. Začínajícím hráčům zase nejspíš bude dělat problémy nemožnost ukládání během levelů. Naopak těm zkušenějším přijde hra až neskutečně krátká, protože na prostřední obtížnost vám dokončení celého levelu zabere něco málo přes půl hodinky, tedy samozřejmě pokud neumřete. Když si to vynásobíte devíti, zjistíte, že hra vám vydrží tak maximálně na dvě deštivé odpoledne, což mi přijde jako hodně málo. Celkově lze hru ohodnotit jako průměrnou střílečku se zajímavým námětem a pěkným designem misí.
Grafika: 5/10
Zvuky: 5/10
Hudba: 4/10
Hratelnost: 6/10
Herní zpracování ocelového kyborga s lidskými uvažováním nakonec dopadlo zcela průměrně, a to po všech stránkách. Graficky hra příliš neoslní, v průběhu levelu nelze ukládat a zvuk je taktéž průměrný. Potěší tak jen příběh a design misí. Zarytí fanoušci Robocopa si však mohou k výslednému hodnocení něco málo přidat.
Celkové hodnocení: 5/10