Recenze rozšíření Last Train Home: Legion Tales. Ještě jeden návrat do ruských stepí

Startegie pro PC ● Cena: 350 Kč ● Singleplayer ● Věkové omezení: 18+ ● Oficiální český dabing

Zpočátku je potřeba říci, že přídavek lze hrát nezávisle na tom, jak daleko jste se v původní hře dostali. Je totiž z hlavní dějové linie vyčleněn. Oněch deset misí je jakýmsi vzpomínáním jednoho z legionářů, který se již z mrazivého pekla ruské Sibiře dostal pryč. Vypravěč tak nyní může celou strastiplnou cestu skrze transsibiřskou magistrálu glosovat a dělit se o své zážitky se všemi, kteří mají o jeho vyprávění zájem.

Jednotlivé mise nelze hrát v libovolném pořadí, po dokončení jedné se vždy odemkne další. Tvůrci ale zároveň slibují velkou míru znovuhratelnosti, čemuž ale tak úplně nevěřím. Ano, poté, co danou misi dokončíte, ji můžete projít s novou jednotkou, s novými postavami a tím pádem i specializacemi. Zároveň můžete plnit i různé obtížné výzvy, které si na vás tvůrci připravili. Například máte zlikvidovat vlčí doupě, nesmíte vyvolat poplach nebo když dojde legionářům zdraví, rovnou umírají apod. Za každou úspěšně splněnou výzvu dostáváte bodíky, za které si můžete koupit pro danou misi novou jednotku a s ní plnit zase výzvy nové.

Teoreticky by tento mechanismus měl motivovat hráče k opakovanému hraní jednotlivých levelů. Díky jiným charakterům musíte používat odlišnou strategii, pokoušet se plnit další a další, těžší a těžší výzvy. Některé vybrané roty mnohdy schválně neobsahují poměrně klíčové profese. Třeba kulometčíka v misi, kde čelíte vlnám nepřátel. V takovém případě jsou bitvy brutálně obtížné. Ostříleným stratégům, kterým jde o až masochistické překonávání všech možných mezí, něco takového bude imponovat. Ale běžnému hráči bude stačit misi dokončit jednou, případně dvakrát. Přeci jen mapa, příběh a úkoly zůstávají stejné.

Recenze hry Last Train Home. Česká strategie o hrdinných legionářích je návyková, ale strádá v bojových misích

Nejde nutně o výtku. I bez opakovaného hraní totiž oněch 10 misí zabaví na slušnou dobu. Každá z nich vám zabere půl hodinky až hodinku herního času. Záleží na obtížnosti, na stylu vašeho hraní, zda budete preferovat pomalejší, tichý postup nebo spíše rychlejší a přímočařejší Rambo přístup.

Celkově jsou mise dost povedené a variabilní stejně jako v původní hře. Samozřejmostí je měnící se prostředí. Navštívíte města, vesnice, hluboké lesy, ale třeba i důl, fabriku nebo jezero Bajkal. Důležitější je ale pestrá herní náplň. Bráníte vesnici proti vlnám Rudých, eskortujete vesničany do nemocnice, opravujete mosty, pomáháte Bílým v boji s přesilou, zachraňuje kočky v nesnázích, osvobozujete své druhy ve zbrani a mnoho a mnoho dalšího. Nudit se rozhodně nebudete. Zároveň je v každém levelu i několik vedlejších úkolů, které hratelnost dále prohlubují. K rozmanitosti přispívá i častější využívání vozidel a tanků. V jedné misi vás tak čeká i znamenitá tanková bitva. Mise v Last Train Home jsou většinou spíše komornějšího rázu, proto i tyto rozsáhlejší a epičtější střety v Legion Tales potěší.

Zároveň se stupňuje i obtížnost. Taková obrana mlýna s usedlostí proti nekonečným vlnám nepřátel, kteří se nebojí používat i těžkou techniku s tanky, je výzvou i pro veterány. Více než v původní hře je potřeba plánování a využívání vlastností vaší čety. V mnoha úrovních totiž budete mít dost omezené zdroje. Tři čtyři vojáci s nedostatkem munice, bez kulometu či lékárniček. Zároveň jsou některá povolání v přídavku lépe využitelná. Třeba odstřelovač je díky schopnostem soustředěné palby mnohem nebezpečnější, než byl v originálu.

S rozšířením vyšel i velký patch pro základní hru, který upravuje například obtížnost některých částí hry a samozřejmě řeší i řadu chyb. Přesto se rozšíření nějaké ty bugy nevyhnuly. Občas zlobí ovládání vozidel, kdy podivně driftují po povrchu nebo se zaseknou o objekt na cestě či se prostě nerozjedou tam, kam jim přikážete. Také s tankem jsem měl problémy, kdy jsem jedno z nepřátelských vozidel sice na pár ran kanónem zničil, ale do druhého jsem se za boha nemohl trefit. Asi deset střel šlo vždy mimo a soupeř mě tak svým kulometem udolal a tank mi rozcupoval na padrť. To se stává i v přestřelkách, kdy se nepřítel dostane do jakéhosi mrtvého úhlu. On na vás střílí, zraňuje vás, ale vaše palba se ho ani netkne. Když se to stane ve velké bitvě, kdy se staráte o několik lokací najednou, může vás tato skutečnost stát životy vašich mužů a nezbude nic jiného než načíst uloženou pozici.

Problém jsem měl i s přehledností například v misi v dolech. Zde je lehké se ztratit, jelikož je mapa víceúrovňová. Ve stejné misi jsem narazil i na obtíže s navigací, kdy jsem nevěděl, kterým východem mám vlastně utéct. Odpálil jsem nálože v jednom rohu a naivně se domníval, že si tím otevřu východ ven. To byla ale chyba! Evakuační oblast se trochu nelogicky nacházela na druhé straně mapy. Jelikož jsem měl jen omezený čas na to se tam dostat, navíc nesouce kočku, což pohyb zpomaluje, doběhl jsem k východu jen několik vteřin před kolapsem celé šachty.

Veskrze ale nejde o zásadní nedostatky, které by nevyřešilo načtení pozice nebo lepší prostudování zadání úkolů či mapy. Drobných změn doznalo i chování nepřátel. Ti jsou teď přeci jen trochu vnímavější, ale stále by se na stupnici IQ pohybovali hluboko v podprůměru. I tichý postup je teď trochu lépe rozvržen, kdy nepřítel konečně nevidí za většinu překážek v terénu. Hra je i proto méně frustrující.

Vizuál je stále stejný, rozhodně tedy neurazí. Ozvučení je opět parádní. Hlas vypravěče je správně lidový, a i texty jsou napsány živě a poutavě. Samozřejmě, vše je opět v češtině, což si zaslouží palec nahoru.

Ještě si dovolím jednu spíše osobní poznámku. Skládám hlubokou poklonu autorům za to, jak se jim povedlo tuto zajímavou etapu českých dějin hráčům zprostředkovat. A to nejen těm českým, ale i zahraničním. Poutavou formou nám připomněli, že můžeme být právem na svém předky hrdí. I mně osobně hra přinutila něco více si o legionářích nastudovat. Přes to, že jsem s jejich osudy byl již i poměrně dobře seznámen předtím. Co jsem ale pozoroval ve svém okolí, mnozí o legionářích takřka nic nevěděli a Last Train Home jim v tomto směru dost rozšířil obzory, a to je dle mého jen a jen dobře.