Hvězdné války se staly předlohou mnoha vynikajícím leteckým „simulátorům“, které se zase staly vzorem slušného množství více či méně podařených napodobenin. Nyní tu máme nejnovější vesmírnou akci ze světa Star Wars a tak je na čase nažhavit všechny ty lasery, které jsou nezbytnou vstupenkou do vesmíru plného velkolepých hrdinských skutků.
Multiplayer: ano, 1 – 2 hráči
Paměťová karta: ano, minimálně 135 kB
Analogové ovládání: pouze páčky
Vibrace: ano
Výrobce: Lucas Arts
Vydavatel: Lucas Arts
Homepage: www.lucasarts.com/products/jedistarfighter/default.htm
Kdysi dávno, v jedné předaleké galaxii…
Hvězdné války jsou velmi svérázný fenomén, a ačkoliv se zdá, že stojíme u zrodu nového, podobně silného (Pán prstenů Petera Jacksona), nikdo jistě nezapomene na laserové meče a megalomanské bitvy vesmírných plavidel made in Star Wars. Zřejmě se shodneme v tom, že nejklasičtější hry ze světa SW jsou vesmírné akční simulátory, ve kterých se zmocníte nějakého toho X-Wingu, Tie-Fightera nebo Starfightera a rozpoutáte laserový ohňostroj ve snaze sejmout co nejvíc nepřátel. Jak jdou roky, technická úroveň těchto her umožňuje zážitek, který se stále víc a víc blíží tomu filmovému. V případě Starfightera 2 (dále jen S2) dosáhl tento zážitek takové shody s předlohou, až máte chuť pustit ovladač, uchopit popcorn a pohodlněji usazeni sledovat vizuální hody podporované nezaměnitelnou orchestrální hudbou Johna Williamse. Epizoda 2 přináší další efektní vesmírné bitvy a tak je inspirace tímto filmem bohatá, což je znát i při srovnávání prvního a druhého Starfightera (první díl nedávno vyšel v konverzi pro PC, doporučuji jej vyzkoušet). Najdete zde přes čtyřicet (!) nových plavidel – od malých jednomístných strojů až po obrovské křižníky či mohutné pevnosti na povrchu planet nebo meteorů. Hra nesleduje přímo hlavní příběhovou linii filmu (jak je u tohoto fenoménu dobrým zvykem), ale občas něco z filmu připomene, což je zajímavé, pokud jste Epizodu 2 ještě neviděli. To by ale vzhledem k pokročilému datu byla ostuda. Každopádně se zmocníte role statečného pilota a pilotky, se kterými budete střídavě létat ve dvou různých strojích (bez obav, ve hře je skryto mnohem více hratelných lodí – včetně X-Wingu nebo Tie-Fightera) a s jejich pomocí likvidovat armádu chamtivé Obchodní fedearce a jejích spojenců. Nechť vás síla provází.
Základní stavební kámen: audiovizuální hody
Není žádným tajemstvím, že vizuální stránka je jednou z největších zbraní všech filmových SW. Nová hra z tohoto faktu velmi povedeně těší, protože na rozdíl od předchozího dílu s ní nemuseli autoři zas tak spěchat a také už se objevují první známky toho, že vývojáři úspěšně krotí a odhalují schopnosti PS2. Díky tomu si oproti minulému dílu užijete mohutnější akce s větším počtem nepřátel i spojenců, přičemž vrcholem všeho jsou nepopsatelné bitvy mnoha velkých (rozuměj k neoblétnutí gigantických) kolosů, podbarvené souboji rojících se menších strojů. Všechna plavidla přitom vykazují značnou propracovanost textur a hra se (kromě Matrixovských efektů) nezpomaluje. Poněkud povedenější je také krajina, která především na pláži omývané mořem ukazuje, že jak se do lesa volá (Halo na Xboxu), tak se z lesa ozývá (S2 na PS2) – tohle tvrzení však berte s rezervou, Halo je přeci jen o nějaký ten krůček vepředu, pokud jde o vizuální stránku věci. DVD médium umožnilo nejen mohutné množství bonusů (které odemykáte postupně procházením hry a vypovídají o její tvorbě – mnohdy velmi poutavou a zábavnou formou), ale především množství kvalitní hudby Johna Williamse, která prostě nemá v rámci žánru vážnější konkurenci. Samozřejmě můžete také počítat se zvukovými efekty přímo z filmu a oproti předchozímu dílu je zde i propracovanější zvuková kulisa, linoucí se z vaší vysílačky (pokud jste hráli Ace Combat 4, pak víte, o čem mluvím).
| Světlé stránky hry |
- hudba a prostředí jako ve filmu
- perfektní ovládání, vyvážená obtížnost
- rychlost a plynulost při velkém množství jednotek
|
| Temné stránky hry |
- nezajímavý příběh s průměrnou prezentací
- pro někoho možná příliš jednotvárné
- trailer z Epizody 2 zde nenajdete
|
Hratelnost aneb soustřeď se, Luku
S2 nabízí 15 hratelných úrovní, přičemž průměrná hrací doba jedné činí něco okolo patnácti minut. Je zde však mnoho bonusů (v podobě dalších, skrytých úrovní a nových strojů k pilotování v již pokořených misích) a tři další obtížnosti, ty vyšší vám v některých misích pořádně pocuchají nervy. Nesmíme také zapomenout multiplayer, který především zdařile podporuje kooperativní režim a prodlužuje tak životnost celého titulu. Celkově jde o podobně trvanlivý titul, jako byl právě Ace Combat 4. Jestliže ovládání bylo povedené již v předchozím dílu, zde není o nic horší. Zoomování je ještě užitečnější a přirozenější než v takovém Quake 3 a míření pomocí citlivých analogových páček také nečiní problémy. Hra disponuje tréninkovými misemi, které vám vše důkladně osvětlí. Samotné mise pak spočívají v plnění klasických úkolů, jako je likvidace nepřátelské flotily, ochrana vlastních jednotek a tak dál, v různých kombinacích a variacích. Originálními prvky jednotlivých misí jsou různá bojiště a situace – tu dobýváte mohutnou vojenskou základnu, usazenou v poušti a chráněnou předsunutými bunkry, jindy asistujete u pokusu dvou spřátelených křižníků prorazit nepřátelskou bariérou na oběžné dráze planety. Hra vás donutí čelit desítkám rychlých a nebezpečných nepřátel, stejně jako postavit se mohutným mateřským lodím, kterým je potřeba nejprve zlikvidovat jednotlivé palebné věže, než se k nim vůbec pořádně přiblížíte. Jednou z nejpůsobivějších misí je boj u meteoru, na jehož povrchu stojí základna protivníka – kroužíte kolem velkého tělesa, míjíte osvětlenou stranu i tu ve stínu a likvidujete nepřátelské instalace na povrchu – dojem mohutnosti meteoru je mimořádný. Žádná z misí nepřináší nic příliš objevného, ale jsou to klasické úkoly, na jaké jsme z těchto her zvyklí, okořeněné prostředím, originálními plavidly a několika dobrými nápady (např. při zmíněném průlomu vašich dvou křižníků jeden dostane těžký zásah a po celou misi je zahalen v oblaku kouře, což maximálně znesnadňuje hledání otravných ostřelujících nepřátel v jeho blízkosti).
Za zmínku stojí také nové zbraně a schopnosti vašich plavidel a pilotů, přičemž asi nejvíce se mi líbilo využití síly k „zpomalení času“ ve stylu Matrixe, protože jedna věc je vidět tento efekt v akčních filmech a jiná pozorovat zpomalené exploze lodí a jejich efektní kroužení kolem sebe. Využití tohoto „bullet time“ v S2 je dobrý nápad a rozhodně se neubráníte jeho častému používání.
Kruh se uzavřel
Nový Starfighter se nemá za co stydět. Nabízí ještě větší množství akce s více plavidly, v dokonalém technickém provedení. Vytknout by se dala snad jednoduchost příběhu (který je prezentován silně nezajímavými animacemi) a celková přímočarost samotné hry, nicméně je to akce a té přílišná komplikovanost často spíš vadí (pokud to zrovna není Metal Gear Solid nebo Deus Ex). Pokud jste tedy Star Wars pozitivní, máte o čem přemýšlet.
Grafika: 8/10
Hudba: 10/10
Zvuk: 10/10
Hratelnost: 8/10
Povedené pokračování leteckého simulátoru se značkou Hvězdných válek, se vším, co k tomu patří.
Celkové hodnocení: 8/10