Platforma: PC
Typ hry: Akční
Multiplayer: Ne
Minimální konfigurace: CPU 1,5 GHz, 256 MB RAM, 64 MB grafická karta
Testovací konfigurace: AMD Athlon 2000+, 512 MB RAM, 128 MB grafická karta
Výrobce hry: G5 Software (www.g5software.com)
Distribuce v ČR: US Action (www.topcd.cz)
Homepage: http://www.g5software.com/non-shocked/product-stalinsubway.htm
Při hraní The Stalin Subway si budete doslova a do písmene připadat jako při jízdě na horské dráze. Díky příjemné grafice a zajímavému námětu budete ve svém vagónku stoupat stále výš a výš. Neuplyne však dlouho a vozítko se postupně pozastavuje a poté šílenou rychlostí vyrazí dolů. Proč? Existuje celá řada důvodů. Hlavní z nich se dozvíte o pár řádků níže.
Tu máš, neřáde! * Nadzemní mise patří k tomu nejlepšímu * Ze Stalina jde respekt i po letech
Kde udělali soudruzi chybu?
Začátek hry se jeví jako neskutečně povedený a dává naději, že tentokrát by se mohlo jednat o víc než průměr. Zdání však klame a vystřízlivění přichází dřív, než by bylo zdrávo. Hráč tahá za nitky ruského poručíka KGB Gleba Suvorova, který se jako jeden z mála postaví proti nebezpečnému spiknutí. To mají na svědomí překvapivě jeho kolegové, kterým se nelíbí Stalinova krutovláda a dokonce ani ideologie komunismu jako takového.
Na běžícím páse * Jadernou hlavici se pokusíte poslat do podzemí, vyjde to? * My v Doupěti hry dohráváme ať jsou jakékoliv ;-)
Svou nespokojenost se rozhodují řešit po svém poněkud drsnějším způsobem – chystají atentát pomocí zbraně hromadného ničení. K tomu ale potřebují skupinu vědců, mezi nimiž se bohužel (pro tehdejší Rusko bohudík :-) nachází i Glebův otec. Společně se svými kolegy je unesen, nicméně ještě předtím vás stíhá o všem včas informovat.
V první řadě vám tedy jde o záchranu otce. Nicméně proč se přitom ještě nestát národním hrdinou a neodvrátit hrozící konflikt, že? Cesta za úspěchem však není ani příliš obtížná, ani dlouhá - a dokonce ani nikterak zábavná. Design misí se v drtivé většině případů omezuje na putování mezi stanicemi ruského metra (proto název Stalin Subway), což vám po chvilce bude lézt (nejen) krkem. Po třech hodinách stále stejného lineárního postupu budete s peprnými nadávkami hru posílat ke všem čertům.
Mě jen tak nechytíte! * Metro v celé své kráse * Snad se nerozjede
|
Chyby kam jen oko dohlédne
Při hraní The Stalin Subway si nelze nevšimnout mnoha nepříjemných chyb, které hru provázejí od začátku až do konce. Kromě „klasiky“ v podobě propadávání textur (jeden z nehezkých úkazů je vyznačen na obrázku), zasekávání vojáků či jejich „prosvítání“ jsme za celou hru zaregistrovali zásadní bug při otevírání dveří. Pokud totiž za (nezamčenými!) dveřmi stojí nepřátelé a tím je blokují, dovnitř se nemůžete dostat. Na tuto chybu se osvědčilo pouze otrocké držení klávesy pro chůzi vpřed – hlavní hrdina díky tomu dveřmi prostě „proletí“ skrz. Ač nelogické a nereálné, jinak to prostě nejde. A věřte mi, že když budete stát na místě více než půl hodiny jen kvůli tomu, napadne vás mnoho peprných slovíček. Doufejme, že se již brzy najde opravný patch…
boxik_thestalinsubway.jpg |
One-man show
Kdo vydrží a překousne tři čtvrtiny frustrujícího pobíhání ruským metrem, dočká se jen minimální odměny v podobě několika světlých záblesků. Těmi budiž například několikaminutová hra za majorku Natálii, přestřelka mezi jedoucími vlaky metra či jedna z podzemních misí, kde je vaší jedinou zbraní louč.
Až na několik misí se většinu času budete pohybovat pod zemí. Zpočátku na tento fakt budete reagovat s chutí, postupem času však autorům zjevně docházela invence a jednotlivé mise (ve kterých jde mimochodem stále o to stejné) jsou na sebe nabalovány tím způsobem, že si místy budete připadat, jako byste během jedné hodiny hráli to samé už potřetí – přitom se jedná o rozdílné lokace. Sovětské metro holt příliš rozdílů nenabízí. Na druhou stranu „nadzemní“ mise jsou vcelku zdařilé a hráče minimálně probudí.
Masařek plný monitor
Chyb obsahuje The Stalin Subway více než diktát žáka zvláštní školy. Úsměvným příkladem budiž například hra za Natálii, kdy se blížíte ke skupince vojáků, jimž velitel podává zprávu o uprchlé zrádkyni Natálii Machalevové – tedy o vás. Komická je situace, že dokud nedojede zadaný skript (dialog), můžete kolem stojících vojáků bez povšimnutí pobíhat jak chcete. Zareagují na vás až poté, co velitel domluví. Úsměvné… Bez komentáře necháme raději i události pokračující, kdy klidně postřílíte všech patnáct vojáků.
Bojuje se všude – i ve skladu metra * Jak tohle dopadne? * Větší stanice metra jsou příjemně detailní
Tím se dostáváme k umělé inteligenci jako takové. Nepřátelé využívají početní převahy (zřejmě aby zamaskovali svou neschopnost), pokud pak dojde na přímý boj, vybírá umělá inteligence mezi rychlým úprkem za nejbližší překážku nebo naprosto nelogickým zastavením vojáka na místě. Existuje ještě možnost, že protivníka zastřelíte tak rychle, že to ani nezaregistruje.
Chybky jako prosvítání stínů nepřátel skrz herní plochu (častý problém FPS stříleček, podle kterého lehce určíte pozici vojáka), časté propadávání textur či zasekávání protivníků mezi objekty se dají překousnout. „Zablokované“ dveře, díky kterým častokrát budete bloudit všude možně třeba i dvacet minut však již jen tak neodpouštíme.
Jedna z podzemních misí, kde je vaší jedinou zbraní louč * Laboratoř. Jedna z posledních lokací * Jen tiše, tiše!
Technické zpracování? Překvapivě ucházející…
Ačkoliv všechny ostatní složky The Stalin Subway by se dle předchozího textu daly označit stěží za průměr, technické zpracování vynáší titul zpět do plusových čísel. Grafika je překvapivě detailní a vyhlazená, a i když se současnou špičkou bychom jí měřili stěží, rozhodně se autoři nemají za co stydět. Lokace vypadají propracovaně, obzvláště pak větší stanice metra plné mramorových sloupů. Za zmínku stojí také časté (a hlavně povedené) in-game animace a filmečky, ve kterých se většinou z úst Stalina a jeho pobočníků dozvíte aktuální situaci – po vaší osobě sám velký vůdce vyhlásil pátrání, aniž by tušil, že se mu vlastně snažíte zachránit krk.
Přestřelka mezi jedoucími vlaky metra je nepříjemně obtížná * Majorka Natálie v celé své kráse * Soudruzi vás evidentně neberou na vědomí
Kapitolou samou pro sebe je dabing. Český distributor nesáhl po „osvědčených“ hlasech á la P. Soukup a šanci ukázat se dostala jména domácímu hráči téměř neznámá. Výsledek je příjemný a lokalizace vás skvěle vtáhne do děje. Rozporuplná je ale hudební kulisa. K dispozici je necelá desítka melodií, které se v misích opakují stále dokola. Několikrát si také budete trhat uši při naprosto nevhodném výběru – pro představu si zkuste k četbě Babičky pustit techno.
| Světlé stránky hry |
- Příběh
- Grafika
- Dabing
- Zbraňový arzenál
- Cena
|
| Temné stránky hry |
- Nenápaditost
- Průměrná hratelnost
- Stále stejné mise
- Umělá inteligence
- Chyby
|
Krom vytříbeného zbraňového arzenálu (k dispozici jsou kousky jako Simonov, Špagin, Děgťarjev či profláknutý Kalashnikov) bychom však další výrazné plusy hledali marně. The Stalin Subway je klasickou přímočarou, v několika momentech také nechutně naskriptovanou střílečkou, jíž nad vodou drží minimum aspektů. Kvalitní dějovou zápletku zastiňuje nenápaditost misí, která se ze tří čtvrtin skládá z vyhlazování metra Rambo stylem. Připočtěme k tomu minimum originálních prvků, špatnou umělou inteligenci a několik nepříjemných bugů a vyjde nám průměrný kousek zabalený do slušivého grafického kabátku. Rozhodování je pouze na vás, cena by však měla napovědět…
Grafika: 8/10
Zvuky: 6/10
Hudba: 4/10
Hratelnost: 5/10
Obyčejná lineární střílečka, která dokáže zaujmout pouze příběhem a obdobím, do něhož je zasazena. Průměr za tři stovky.
Celkové hodnocení: 5/10
Druhý názor - Martin Demiger
Bez mučení vám řeknu, že The Stalin Subway mě zklamal. Nebýt atraktivního příběhu a příjemné technické stránky hry, asi by se nenašlo nic, co by mě hnalo dál. Minimálně ze sedmdesáti procent času stráveného ve společnosti titulu jsem se nudil. Na druhou stranu třeba taková přestřelka mezi vlaky metra je příjemně obtížná a adrenalinová. Celkově jsem ale čekal mnohem víc.