Typ hry: strategie
Multiplayer: ne
Minimální konfigurace: procesor 1,0 GHz, 512 MB RAM, 128 MB 3D grafická karta, 4 GB na HDD
Testovací konfigurace: Athlon 64 3000+ , 1 GB RAM, GeForce 6600 GT 128 MB
Výrobce: Altar Games (http://www.altargames.com/)
Distributor v ČR: Cenega (http://www.cenega.com/)
Homepage: http://www.ufo-afterlight.com/pages/hq.html
Jedno si musíme ujasnit hned na začátku. UFO: Aftercokoliv nejsou předělávkou legendárních UFO: Enemy Unknown. Nebyl jí ani Aftermath, ani Aftershock a Afterlight už obzvláště ne. Pokud něco podobného očekáváte, rovnou si přehoďte výhybku třeba na dokončované UFO: Extraterrestrials. Dílo brněnských Altar Games se sice inspiruje letitou klasikou, nabízí marný boj lidstva proti mimozemské invazi a takticko/strategický koncept hry, ale zároveň jde svojí vlastní cestou a Afterlight je už X-Comu na míle daleko.
Rudá planeta
Nebo jsme měl napsat na světelné roky daleko? Děj třetího Ufa se totiž celý odehrává na Marsu. Příběh navazuje na předchozí díly, kde lidstvo Retikulanům kývlo na nabídku exilu, který je pořád snesitelnější než totální vyhlazení. V Aftershocku jsme sledovali zbytky lidstva usazeného na orbitální stanici Laputa a Afterlight se věnuje skupince osidlující našeho rudého planetárního souseda. Pohodovou kolonizaci ale velmi brzo narušuje incident s agresivními roboty, který vrcholí až otevřením tajemného portálu, ze kterého se začínají hrnout podivné narudlé a agresivní zrůdy. V ten okamžik je jasné, že terraformování planety se z předních příček zájmu lidí přesouvá až daleko dozadu – prioritu dostává příprava na nadcházející bitvu o celou planetu.
Už předchozí dva díly hry překvapily originálním a zajímavým příběhem postupně osvětlujícím podrobnosti mimozemské invaze a ani Afterlight není výjimkou. Jistě, není to žádné spektakulární drama filmového kalibru, ale ty občasné rozhovory s novými informacemi a dějovými zvraty dokáží ozvláštnit jinak rozvláčnou hru.
Klasický strategicko/ taktický koncept zůstal nezměněn, a tak budete muset rozdělovat svoji pozornost mezi péčí o vaší základnu a její osazenstvo a samotné bitky s vesmírným či jakýmkoliv dalším šmejdem. Nejprve zaměříme naši pozornost na strategickou část hry.
Marsovský management
Na první pohled nic nového. Jen ta koule zabírající většinu obrazovky nějak zchudla o barevnou a terénní pestrost – oceány, pralesy, pouště a další zemské oblasti nahradila uniformní červeň marsovské půdy bohaté na oxidy železa (ale to se změní). Planetou opět můžete volně rotovat a prohlížet si ji pěkně zblízka. Zůstalo i rozdělení na jednotlivá teritoria, které jsou na buď vaše, neutrální, čí úplně někoho jiného. Pochopitelně vaší snahou je, aby většina oblastí patřila vám. Díky tomu totiž získáte přístup k cenný surovinám, které ve svých hlubinách ukrývají a bez kterých by vaše veškeré kolonizační choutky brzy ztroskotaly. Neutrální území se osidlují jednoduše, stačí kliknout a vyslat vozidlo, jenž na místě vybuduje sondu. Další vozidlo následně postaví doly, pokud tedy na dané území je nějaké nerostné bohatství. Vozidlům můžete zadávat série úkonů a případně jim přehazovat pořadí důležitosti, což rozhodně nejednou využijete.
Bez správného managementu surovin se totiž velmi snadno zaseknete v budování nového domova. Na Marsu najdete hned několik druhů nerostného bohatství, postupem času se objeví i nové. Systém došel značného zjednodušení. Tentokrát nemusíte budovat otravné koridory – stačí postavit důl a máte zajištěn jejich trvalý přísun. Nepočítají se plynoucí suroviny, ale počet dolů. Ty následně dávají určitou úroveň suroviny a pro postavení nové budovy na základně či třeba výrobu nové zbraně musíte mít u daných surovin dosaženou požadovanou úroveň, v závislosti na složitosti a pokročilosti žádaného produktu. Není to ale až tak prosté, protože závislost doly/úrovně není lineární. K surovinám se ale nemusíte dostat jen budováním dolů, ale mohou vám je například poskytnout spojenci atd.
Podobných zjednodušení nabízí Afterlight celou řadu. Například máte pouze jedinou základnu. Nemůžete stavět nové, ale jen rozšiřovat stávající. Ovšem zároveň máte i poměrně omezenou stavební plochu, takže všeho s rozmyslem Celkově si u nového Ufa všimnete, že není až tak zbytečně rozmáchlé jako Aftershock. Tvůrci se místo přidávání tuny možností navíc evidentně snažili udělat vše kompaktnější, přehlednější a přístupnější, což je rozhodně vítaný přístup.
Ten umí to a ten zase tohle
Na Mars mířila pouze malá část lidí a většina jich navíc ještě zůstala v kryogenickém spánku, takže většina práce zůstala pouze na hrstce lidí. Na začátku dostanete k dispozici něco kolem dvou desítek lidí (i nelidí) rozdílných profesí a jejich počet bude postupem hry jen poměrně líně stoupat. Díky tomu si k většině z nich brzy vybudujete určité pouto, začnete je specializovat na dané činnosti a chraň bůh, že o některého přijdete. Každý jedinec se dovede ohánět v jedné nebo i dvou profesí, mezi které patří vojáci, technici a vědci. Vědátoři patří do laboratoří, technici do dílny a vojáci do boje, to je snad jasné, ale je tu ještě celá řádka možností, jak s nimi naložit. Jak technici, tak vědci mohou dělat osádku vozidel zabírajících teritoria a budujících doly. Přičemž se dají specializovat v těchto oblastech – vozidla jezdí rychleji, doly se vybudují dřív atd.
I v samotných dílnách a laboratořích využijete různých speciálních tréninků – své ovečky můžete zaměřit třeba na výrobu zbraní, zkoumání retikulanské technologie, a tím se pochopitelně daná činnost zefektivní. Každá postava se pochopitelně nedokáže naučit všechno a na vás tak zůstane neustále žonglovat se svými svěřenci tak, aby vše klapalo co nejlépe. A věřte, že to není jednoduchý úkol.
Ještě o chlup komplikovanější situace nastává u vojáků. Ti si stejně jako vědci a technici zvyšují úroveň během toho, co dělají nejlépe (tedy konkrétně zabíjejí), ale pouze vojáci si mohou zvyšovat některou ze základních vlastností, jako je síla, obratnost, vnímavost atd. Tím přímo ovlivňujete sekundární vlastnosti, jako je mířená či nemířená střelba, rychlost, uhýbání… Navíc i vojáci pochopitelně mohou trénovat dovednosti. Bez tréninku si nedokáží obléct těžký skafandr, neovládnou těžkou techniku atd. atd. Už od začátku tedy musíte spekulovat nad tím, kdo co bude dělat. Kdo si obleče těžký skafandr a bude stát v první řadě, kdo se stane ostřelovačem…opět jsou možnosti obrovské. Ve strategické části prostě nejvíce času strávíte dumáním o vašich svěřencích a díky skutečně bohatým RPG prvkům si to hodně užijete. Je pravda, že spousta těchto prvků už bylo též, ale opět – v Afterlight je vše daleko přehlednější a srozumitelnější.
Výzkum a vývoj
Stejně jako výzkum a vyrábění nové výzbroje a výstroje. Na výzkum už tentokrát nepotřebujete žádné zdroje, pokud tedy nepočítáme těla na pitvu a výslech a potřebná zařízení na základně. Věcí k vykoumání je obrovská spousta, vše rozděleno do několika kategorií – podle už zmiňovaných specializací. Bohužel, trochu nám u výzkumu (opět) chyběla tradiční rozsáhlá informační okna z Enemy Unknown, tady je vám předhozeno několik řádků textu, toť vše. Dokonce ani nepoznáte, zda díky právě dokončenému výzkumu můžete vyrábět novou výbavu, musíte si to vše pěkně proklikat ve výrobním okně.
Nabídka výzbroje a výstroje je jako obvykle bohatá, na začátku dostanete pár hraček ze Země, ale postupem času si začnete vyrábět stále nové a nové zbraně – brokovnice, pistole, kulomety, energetické pušky, granáty, katany, raketomety atd.; vybavení – lékárničky, skafandry, sady na opravu skafandrů, detektory atd.; ale nově i bojové drony a věci, co s nimi souvisí. A věřte, že vše do sytosti užijete v některé z nespočetných bitek.
Do boje!
Taktická část hry opět staví na real-time akci s možnostmi kdykoliv zapauzovat dění na obrazovce. Můžete si i libovolně nastavit podmínky, za kterých se hra pozastaví sama. Zdejší systém je hodně odlišný od klasických turn-based akcí a je to zároveň největší třecí plocha všech fanoušků původního Ufa (nebo X-Comu). Osobně musím však říci, že má něco do sebe. Nabízí široké taktické možnosti a pokud jste si jisti svoji nadvládou, můžete nechat akci běžet a vyřešit všechny emzáky pěkně na pochodu.
Během hraní Afterlight si užijete desítky a desítky bojů, ať už při dobývání cizích teritorií, či obraně vlastních. Úkoly se střídají od získej předmět přes zajmi či zabij daného nepřítele, vyhoď něco do vzduchu po obligátní zabij úplně každého. Není to příliš pestrá nabídka a chtě nechtě vede občas k nevítanému stereotypu. Z počátku navíc hře ubližuje i malý počet map pro bitvy na neutrálních územích. Postupem času se objevují stále nové a nové – základny protivníků různých ras, doly s obrovskými těžebními stroji, výzkumné stanice, je toho dost.
Mars ale není pozemská selanka a hra toto zohledňuje. Vaši vojáci musí být neustále navlečeni ve skafandrech, což jim nejen znesnadňuje pohyb (pro klečení a plížení ve skafandru musíte mít speciální trénink), ale na některých teritoriích panují tak hrozné podmínky, že vás ani skafandr neuchrání. Zohledněno je dokonce i poškození skafandru v žáru bitvy. Výborný nápad, je milé, že autoři měli podobné detaily v patrnosti.
Během boje o Mars vás několikrát překvapí rozkolísanost obtížnosti. Není ojedinělé, že vyrazíte na triviální obrannou misi, ze které se vyklube vstupní brána do pekla. Ovšem je to pochopitelné. Obtížnost hry se mění podle několika faktorů, jako je postup času, počet obsazených území atd. V jednom okamžiku se tak v misích začnou objevovat noví a tužší protivníci. Pak si ale vyrobíte nové zbraně, získáte nové skafandry, a vše jde zase jako po másle. Po chvíli se objeví noví a daleko drsnější protivníci a kolotoč pokračuje. Rozhodně se nedá říct, že je to chyba, spíš vlastnost, se kterou musíte počítat.
Krásy Marsu
Po grafické stránce se jedná o solidní práci. Altaři tentokrát nasadili cartoonovou stylizaci grafiky, čímž vdechli celé hře unikátní atmosféru. Je pravda, že tímto se už úplně vytratil děsivý element, kterým proslulo hlavně UFO: Enemy Unknown, ale podle mého mínění to zasazení hry na Mars sedí. Rozhodně musím pochválit rozmanitost postav, už se nejedná o naklonované chudáky z předchozích her. I úrovně mají co do sebe, vypadají dobře, i když se zrovna jedná jen o hromadu rudého štěrku. Ale jak už jsem zmínil, postupem času se jejich pestrost výrazně zvýší. Na některé vybrané kousky jsem opravdu koukal s otevřenou pusou, ne snad díky výbornému enginu hry, který po pravdě na konkurenci špičkových her nemá, ale díky nápaditému designu a výbornému výtvarnému stylu.
Hudební doprovod dokáže zaujmout od začátku, vážně se povedl a navozuje skvělou atmosféru. Jediná věc, která mě na technické stránce hry zarmoutila, je zpomalování nahrávacích dob při delším hraní. Čas od času se hodilo hru vypnout, aby se vyčistila paměť, loadování pak bylo zase o poznání svižnější.
| Světlé stránky hry |
- Zasazení na Mars
- Obrovská hrací doba
- Široké možnosti
- RPG prvky
- Kompaktnost a přehlednost
|
| Temné stránky hry |
- Místy stereotypní
- Nevypilované UI
- Slabší výzkum
|
Altaři opět posunuli hranici kvality Ufa o něco výš a Afterlight je rozhodně nejlepší díl série. Žádné zbytečné pokusy o implementování milionů nápadů, které fungují jen napůl, ale vytvoření kompaktní hry, jež toho ale i tak nabízí neuvěřitelnou spoustu. Afterlight má své chyby – nové GUI by potřebovalo ještě trochu zpřehlednit, přidat několik tabulek, protože místy jsem se docela ztrácel. Tím rozhodně nechci říci, že nové uživatelské rozhraní je špatné, to ne, od Aftershocku ušlo obrovský kus cesty. Ale stále není úplně stoprocentně uživatelsky přívětivé. Ani nevyhnutelný stereotyp nepotěší. Destrukce prostředí je asi jen zbožným přáním, ale AI by se mohla snažit trochu víc krýt. Shrneme to. Pokud se vám líbily předchozí díly, Aftershock budete milovat. Pokud ne, netuším, proč se vůbec zdržujete čtením recenze.
Grafika: 8/10
Zvuk: 8/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 7/10
Nejlepší ze série Ufo od Altarů. Má sice své chyby, ale dokáže vtáhnout do hry a nepustit. Pokud jsou podobné rozsáhlé strategicko/taktické hry vaším šálkem čaje, zkuste sáhnout po Afterlight.
Celkové hodnocení: 8,2/10