Recenze vylepšené verze hry Quake II. Nečekaný návrat ke kořenům klasických FPS stříleček

Střílečka pro PC, PS4, PS5, NS, XO a XSX ● Cena: 250 Kč ● Singleplayer a multiplayer ● Věkové omezení: 18+ ● Bez oficiální češtiny

Co za své těžce vydělané peníze dostanete? Inu, není toho málo. Jádrem všeho je samozřejmě původní kampaň pro jednoho hráče. Jenže titul zároveň přidává i všechny možné i nemožné přídavky, co ke Quaku II vyšly. Hra tak obsahuje datadisky Reckoning a Ground Zero, které jsou samy o sobě slušným nášupem. Jenže to není zdaleka vše. Tvůrci z MachineGames totiž přihazují i fungl novou kampaň s podtitulem Call of the Machine.

Chybět nesmí ani multiplayer. Ten si můžete zahrát klasicky online, ale také na jednom zařízení na rozdělené obrazovce, samozřejmostí je i hraní po LAN, kdysi toliko oblíbené. Nechybí staré dobré režimy jako deathmatch, team deathmatch, capture the flag a kooperace. Opět, obsahu je zde přehršle, nechybí staré mapy a jedna zbrusu nová.

Jak je to ale s vylepšeným vizuálem a gameplayem? Hra je uzpůsobena novým počítačům a konzolím. Nechybí proto podpora až 4K rozlišení. Vylepšené je osvětlení a efekty. Tvůrci vyhladili i modely nepřátel, animace je plynulejší, filmečky propracovanější. Masakrování nepřátel obsahuje i nové animace. Přesto hra neběží na novém enginu a jde opravdu hlavně o notné vylepšení toho starého. I proto je grafika samozřejmě dost bídná a oproti dnešním novinkám nemůže obstát ani náhodou.

Podobné je to s gameplayem. Série Quake byla vždy jen a pouze o frenetické a zběsilé akci. Žádné sofistikované hádanky či manipulaci s herními předměty nečekejte. A to je i kámen úrazu této verze. Quake II je zkrátka jen a jen čistá řezničina. Ano, akce je dost rychlá a úderná, ale postupně začne být i dost repetitivní. Však je to pořád to samé. Jdi tam, všechny zloduchy vystřílej, seber kartičku nebo klíč, vypni laserovou bariéru, zabij další zloduchy a tak dále stále dokola.

Současné FPS se krom klasického střílení snaží vždy nabídnout něco více. Ať to jsou RPG prvky, vylepšování zbraní, několik módů palby, ale i různé vychytávky co se hratelnosti týče. Krytí za překážkami, výklony, popravy nebohých soupeřů. Tady zkrátka nic takového není. Což je sice jasné, jde o hru desítky let starou, nicméně dnešního hráče už něco takového jen těžko osloví. Ano, tvůrci hrají na strunu nostalgie. A pamětníci se slzou v oku rádi zavzpomínají na zašlé časy svého mládí. Ale chce se říci, není to trochu málo?

Zvláště, když některé chyby v remasteru přetrvávají a jen těžko je můžeme přejít mávnutím ruky. Tím nejokatějším je prachbídná umělá inteligence. Zdejší nepřátelé jsou zkrátka jen chodící bezmozci. Jakmile vás zmerčí, jdou tou nejpřímější cestou po vás. Bohužel, často například narazí do objektu a zaseknou se o něj. Jindy se jen zmateně točí v kruhu, dokud je neodpravíte. Nejednou se mi stalo, že nepřátelé z ničeho nic začali bojovat mezi sebou. Tohle tvůrci mohli vychytat trochu lépe.

Docela otravné byly i různé jiné chybky, jako když mě zachytily zavírající se dveře. V tu chvíli jsem se nemohl dále pohnout, utéct, dveře opět otevřít. Prostě jsem se zasekl. Navíc mě postupně drtily až mě po několika vteřinách zabily. Pasáž jsem pak musel opakovat. Naštěstí nechybí možnost rychlého ukládání.

Vybrali jsme nejlepší střílečky z pohledu první osoby. Od Counter-Strike 2 až po české Gray Zone Warfare

Kampaně pro jednoho hráče jsou přesně takové, jaké bývaly. Jen s lehce vylepšenou grafikou. Novinkou je, že můžete aktivovat jakýsi kompas, který vám ukáže, kam máte jít. Jelikož se mezi levely často vracíte, tak tato funkce přijde docela vhod. Ne vždy ale funguje tak, jak má. V jednu chvíli jsem si nevšiml, že z umírajícího zajatce vypadl klíč nutný k dalšímu postupu. Hra ale sveřepě trvala na svém a ukazovala mi, že mám jít k uzamčeným dveřím. Ty jsem ale samozřejmě nemohl bez patřičného klíče odemknout. Než mi došlo, co že mám udělat, ztratil jsem dobrou půlhodinku blouděním po vyprázdněném levelu.

Ve hře pro jednoho hráče stojí za pozornost hlavně nová kampaň Call of the Machine, která nabízí 28 levelů, ve kterých musíte najít a zničit tzv. Strogg-Maker, tedy hrozivé zařízení, jež vyrábí vaše úhlavní nepřátele, zlovolné Stroggy. Kampaň je poměrně tuhá a je výzvou i pro ostřílené harcovníky, zejména kvůli tomu, že je zde poměrně velký nedostatek lékárniček. Zároveň je prostředí přeci jen variabilnější a pestřejší. Není tak strohé jako v originální kampani. To se týče i úkolů, které postupně plníte.

Co mě v nové kampani občas trochu zarazilo, byl podivný respawn nepřátel. I když jsem je již jednou pokořil, prostě opět vstali. Jednou se mi to stalo i u poměrně tuhého bosse, což zamrzí. Zda je to součást hratelnosti nebo chyba, to netuším. Každopádně je to k hráči dost nefér. Zvlášť když se mu podaří po tuhé přestřelce pobýt hordu obrněných Stroggů a místo úlevy a oslav se bezmocně dívá, jak již jednou pokoření zlouni vstávají z mrtvých.

A co multiplayer? Ten byl vždy nedílnou součástí originálního titulu a zároveň mnoha hráči milovaný. Novinkou je zde crossplay, kdy na PC můžete hrát i proti lidem na konzolích. Akce je opět dost rychlá a intenzivní. Jen jsem se neubránil pocitu, že takový Quake 3 toho nabízí stále nepoměrně více. Trochu matoucí je i mód kooperace, kdy jsem se občas ztrácel a nevěděl, kam dále jít. Naštěstí vždy nějaký ten parťák cestu znal a nám, ostatním zelenáčům, poradil.

Z předchozích řádků se zdá, že jsem k titulu až příliš kritický. Což by ke hře nebylo tak úplně fér. Dost totiž záleží, co od vylepšené verze očekáváte. Chcete nostalgicky zavzpomínat na staré dobré časy, vypnout mozek a masakrovat nekonečné řady krvelačných Stroggů? Je vám jedno, že grafika je na dnešní dobu šeredná a gameplay zastaralý? Pak Quake stojí za pozornost. V opačném případě se poohlédněte někde jinde.

Za mě asi nejpádnějším argumentem ke koupi hry je její směšná cena 10€, tedy nějakých 250 Kč. Pokud navíc Quake II již máte ve své knihovně na Steamu, novou verzi dostanete automaticky zadarmo. Za tento lidský přístup lze autory pouze a jen pochválit. Kéž by i ostatní studia byla tak vstřícná, jako Nightdive Studios a MachineGames. Za pakatel tu tak dostanete opravdu obří porci obsahu, která vám v pohodě vystačí na mnoho bezesných nocí.

Stále výborný je i soundtrack od Sonic Mayhem. Metalové kytarové riffy výborně dokreslují atmosféru nezřízené akce. Fanoušci Quaka si pak přijdou na své i díky v menu přístupnému ID vaultu. V tom naleznete spoustu konceptů a návrhů, obrázků a črtů od samotných tvůrců. Nechybí ani detailní popisy k všemožným herním objektům, ale i nepřátelům nebo hernímu prostředí. Takto bohatý informační servis je opět vítaným zpestřením.