Že už dávno zmizely nenaskriptované a neuvěřitelně odsýpající střílečky? Nenechte se vysmát! Vrátil se král masivní destrukce.
Kapitoly článku:
Darius Mason pochází z toho rodu Masonů, toho který se nesmazatelně zapsal do historie rudé planety Mars. Svému otci však až takovou radost a čest nedělá, protože hned v úvodu hry trestuhodně selže v boji proti kultistům a odsoudí tím lidské pokolení k životu v nehostinném jeskynním systému ještě nehostinnější planety. Když po několika letech ještě omylem probudí k životu starobylé zlo(tm) ve formě nestvůrných mimozemšťanů, určitě mezi přeživšími kolonizátory příliš sympatizantů nenalezne.
Jenže Mason není žádný srab ani padouch, ale dobrák od kosti, který měl prostě trošičku smůlu. A vy se budete muset postarat o to, aby se v očích lidu očistil a zkázu zastavil dříve, než bude pozdě.
Na rozdíl od freeformové Guerilly sází Armageddon na podstatně lineárnější průchod hrou
Lehce klišoidní příběh se naštěstí nebojí vtipně parodovat sám sebe v mnoha narážkách a vypointovaných rozhovorech, přičemž při samotném vyprávění výrazněji klopýtne snad jen jednou.

Jestliže jste fanoušky série Red Faction, jistě jste poznali, že Armageddon příběhově navazuje na Red Faction: Guerilla, ale to je krom destrukce prostředí a trademarkového kladiva tak jediné, co mají tyto dvě hry společného. Na rozdíl od freeformové Guerilly sází Armageddon na podstatně lineárnější průchod hrou, kde se vrací klasické levely s předem daným postupem vpřed a minimem odboček. Vývojáři se zkrátka snaží nenabízet nic, co by mohlo narušit perfektně odsýpající akci.
Lineární, ale ne svázané
Armageddon však naštěstí není další díl Call of Duty a adrenalinová jízda se nerovná skriptu za každým rohem. Nepřátelé se sice po překročení nějaké hranice prostě objeví, ale když jde o vetřelce schopné prokousávat se skálou, nějak to pochopíte. Stejně jako vám nepřijde divné, že se vetřelci líhnou z podivných vejcovitých struktur a jejich příval nepřestane do doby, než zničíte organickým marastem prorostlé budovy. Jak, kdy a proč to uděláte je ale jen na vás.

Klidně můžete celou lokaci proběhnout skrz naskrz, nalákat na sebe houf nepřátel a pak před sebe prsknout jednu malou černou díru. Nebo můžete použít Magnet gun a házet po mutentech jejich druhy, nebo vesmírné potvory ostřelovat celými kusy staveb.
Můžete použít Magnet gun a házet po mutentech jejich druhy, nebo vesmírné potvory ostřelovat celými kusy staveb
Věřte mi, mají to rádi, a odmění se vám radostným kvičením. Anebo můžete naběhnout do houfu nepřátel a aktivovat jednu z nespočtu speciálních schopností, jako je třeba Shockwave, která bezmocné nepřátele zvedne do výšky a nechá je napospas vaší pušce či je rovnou rozdrtí o nízký strop jeskyně.

S možnostmi však souvisí i nutnost naprogramovat aspoň trochu slušnou umělou inteligenci. A je nutno podotknout, že autorům z Volitionu se to povedlo. Místní AI by sice nedostala cenu za nejdokonalejší týmovou spolupráci ani za krytí se za překážkami, ale mutanti smysluplně postupují v houfech, skáčou po zdech a obecně se vám snaží znepříjemnit život za cenu co nejmenších ztrát. Lidští protivníci se pak vcelku slušně kryjí a jejich větší počet vám dokáže spolehlivě zatopit.
Nudit se nestihnete
Pokud se vám však běhání po vlastní ose začne drobně zajídat, nemusíte zoufat. Autoři citlivě dávkují tempo, a pokud je pěší akce moc, posadí vás do některého z mnoha přibližovadel, v jehož kokpitu můžete rozpoutat pravé peklo. Hra se tak někdy z rychlé a odsýpající akční hry promění v ještě rychlejší spektákl a dá vám na chvíli ochutnat zdánlivé nesmrtelnosti, z níž však vystřízlivíte hned poté, co vašeho obrněného miláčka zasáhnou raketometčíci, nebo jej potká jiné těžce ozbrojené vozidlo.

Skvělého zážitku by pak rovněž nešlo dosáhnout bez citlivého střídání prostředí, kdy snad mohu prozradit, že veškerou herní dobu rozhodně nestrávíte pouze pod zemí, ale podívate se i na bouřemi sužovaný povrch Marsu. Hratelnosti to výrazně prospívá, protože venkovní prostředí jsou výrazně otevřenější a ještě více zpestřují již tak dost variabilní obsah hry.
TIP: Pečlivě procházejte úrovně a hledejte kontejnery se šrotem - s upgrady postavy je totiž nejen legrace, ale občas jsou i téměř nutné k přežití.
Okamžiky frenetické akce však citlivě střídají pomalejší momenty, kde na nervy drnkají audio deníčky různých (většinou po rychlém útoku vesmírných nestvůr mrtvých) postav. Pokud se vám v klidné a tiché pasáži atmosférou připomínající Dead Space najednou za zády objeví zneviditelňující se Wraith, máte o zábavu a zašpinění spodního prádla většinou postaráno. Jeho útok je jak se patří silný a pokud se zrovna nacházíte na zdemolovatelném schodišti, můžete se velice rychle propadnout o kus levelu nazpět, nebo rovnou skončit v temné hlubině.