Rok s rokem se sešel a opět nastal čas mezinárodního mistrovství v bojových hrách na PS2. To se letos konalo od 30. června do 2. července v chomutovském Jirkově a na pořadu dne byly turnaje ve všech bojovkách, o které měli lidi zájem. Protože se jedná o největší a také prakticky jedinou událost svého druhu u nás, tradičně nám to nedalo a jeli jsme se, já a šéfredaktor webového Doupěte Martin Boček, na vlastní oči přesvědčit, jak celá akce dopadne. Samozřejmě jsme si na místě i trochu zahráli.
Palubní deník - pátek 30. června
Horečné přípravy na odjezd vyvrcholily Unicornovým telefonátem, že k mému bydlišti přijede pro začátek o půl hodiny později. Po příjezdu jsme automobil naládovali zavazadly, televizí číslo jedna a jedním PS2 s příslušenstvím, a zatímco nás ranní show jisté nejmenované stanice popadesáté informovala o uzavření registrovaného partnerství jistého nejmenovaného páru, vyrazili jsem relativním ranním chládkem k Unicornovu příbytku. Tam jsme vyměnili televizi číslo jedna za číslo dvě, přibrali něco zavazadel a další konzoli a naše výprava klidným tempem opustila Brno po výpadovce směr Žďár nad Sázavou. Tam jsme měli nabrat VF šampiona Pacca a dalé pokračovat směrem na severozápadní Čechy, kde se v Jirkově konalo sledované mistrovství.

ceny pro turnajové vítěze
Další skoro hodinové zpoždění jsme nabrali díky tankování u Devíti křížů, během kterého byl zdevastován jeden plastový kyblík, a vtipné uzávěrce na okresce mezi dálnicí a Žďárem. Po průjezdu Velkým Meziříčím jsme se konečně napojili na správnou silnici, vyzvedli Pacca a neohroženě vyrazili směrem k stověžaté matičce. Tu jsme obkroužili elegantním severovýchodním obloukem po E55 a udělali krátkou zastávku u místního Meka (vyhrál jsem extra malé hranolky, které se mnou Unciorn vyměnil za malý šejk). Až na kamion, který se nás po zjištění, že jeho pruh končí ve svodidlech, pokoušel vytlačit do (plného) levého pruhu se nic zvláštního nestalo. Žádné veřejné pracovnice jsme nepotkali, všechny měly přesčasy u našich západních sousedů.
klub Flamengo * radost ze čtvrtého místa * Unicorn skončil bronzový
Na místě
Zmoženi vedrem, které se před polednem stalo nesnesitelným, jsme vjeli na zatažené území Českého středohoří, kde jsme měli absolvovat finální část cesty Lovosice - Most - Jirkov. Naše úvahy, jestli sprchne nebo ne, přerušila až mostecká měsíční scenerie a chomutovský kruhový objezd, na kterém by sovětský tank T55 strhal všechny nápravy. Po průjezdu kolem tabule Jirkov se nám patřičně ulevilo a začali jsme pátrat po klubu Flamengo, kde se akce měla odehrávat. První rada "Nějaká hospoda tu dole v ulici je, ale nevím jaká" nás trošku odradila, ale hlavní ulici jsme i přes její anachronický název Karla Marxe našli (až na to, že po revoluci byla přejmenována na 17. listopadu). Když ale nikdo ani po hodné chvíli strávené pátráním nevěděl o existenci klubu jménem Flamengo, kontaktovali jsme hlavního organizátora Stahiho, s nímž jsme si domluvili sraz v areálu nejmenovaného obchodního řetězce.
televize * televize * Organizátorský stolek, Stahi a Nike
Když se nám po patnácti minutách opět ozval a přesvědčoval nás, že čeká na prázdném parkovišti, vyšlo najevo, že tento řetězec je zastoupen jak v Jirkově, tak v Chomutově, a v obou městech je ulice s různě používaným názvem Karla Marxe. Po hodině neznačeného přejíždění mezi Jirkovem a Chomutovem jsme díky organizátorské navigaci tedy konečně stanuli před klubem Flamengo (mimochodem místní tvrdili, že stojí v ulici Pod chatkou, a já sám jsem viděl tabuli s názvem ulice Pionýrů a mapa tvrdila Karla Marxe) a za chvíli jsme vkročili dovnitř. Hluboký respekt před orientačním smyslem polských hráčů, kteří vše našli téměř bez problémů - a hlavně sami.
Začínáme
Turnaj s nejmenší hráčskou účastí, ale tradičně s nejkvalitnějšími výkony, začínal ještě téhož dne asi o deváté večer. Z šestnácti hráčů, registrovaných na Virtua Fighter 4: Evolution, se turnaje nakonec zúčastnilo deset lidí včetně polských sourozenců Matta a Little Devila, nahrazujících polské VFery Wachu a Kurase, kteří se akce účastnili loni. Turnajová round robin skupina, jejíž výsledky byly zároveň stanoveny jako finální pořadí celého turnaje, přinesla skvělé zápasy mezi Kagem v Mattově režii a Paccem dirigujícím Jackyho, který měl nakonec přece jen navrch (6:4). Slibně se projevili noví čeští hráči, Alda a Nike, a souboj mezi mnou a Unicornem dopadl plichtou 4:4. Pacco nakonec svůj titul opět obhájil a i Mattovo druhé místo bylo zcela zasloužené. Po skončení VF se pokračovalo v přátelských zápasech zejména v Tekkenech, jejichž turnaje byly naplánovány na neděli.
Matt a druhé místo ve VF4 Evolution * VF šampion Pacco * Flamengo zevnitř
Palubní deník - sobota 1. července
Okolo půl druhé ráno odpadli poslední hráči, kteří se narychlo snažili v Tekkenu dohnat, co po celý rok zameškávali, a naše výprava, vyčerpaná cestou a soustředěním na turnajové výkony a pomocnou organizaci, kolem půl třetí zalehla do spacáků. Usnout se mi ale podařilo asi za hodinu a půl, kdy laskaví majitelé klubu přestali s hraním Soul Calibura 3 na televizi se zvukem nastaveným na maximum, a asi do osmé hodiny jsem polehával dílem v, dílem mimo spacák v místnosti s fotbálkem a šipkovým automatem, kterou jsme si mazaně uzmuli sami pro sebe. Ranní zpravodajství a čaj mě částečně postavily na nohy a pak jsem zvědavě pozoroval tekkenistickou část turnaje. Okolo desáté ráno se začaly hrát skupiny Tekken Tagu a kolem poledne souběžně s double elimination semifinálem TTT i skupiny Tekkena 5.
Flamengo servírky* Flamengo bar * Flamengo televize, pohled od oken
Čeští tekkenisti, posílení tentokrát o šampiona J-Koba, se ovšem střetli s Mattem a Little Devilem, doplněnými polskými všeuměly Sovou, Maijin Gonem a Mevekem. Řekněme si to narovinu, tito chlapci sfoukli české tekkenisty jak svíčku (jestli mi rozumíte). První čtyři místa v Tekken Tagu si rozebrali Poláci a turnaj v Tekkenu 5 jsem přestal sledovat ve chvíli, kdy Little Devil deklasoval jistého českého hráče 3:0, z toho dvakrát na Perfect. Symbolickou záchranou cti bylo J-Kobovo čtvrté místo v Tekkenu 5, který se umístil jako jediný Čech na některém vyhlašovaném místě v jakémkoli Tekkenu (tedy Tekken Tagu, Tekkenu 5 a Tekkenu 4, který se hrál asi od devíti večer do dvou ráno).
Domů
Místo jsme opustili v sobotu navečer po pozdním obědě v nedaleké místní restauraci, kde jsme si smaženými játry a kuřátkem se sýrovou omáčkou spravili chuť po mírně jetém guláši z Flamenga (ač přišel na čtyři pětky). Lehčí o Pacca, který se s námi kvůli pracovním povinnostem rozloučil už v pátek po dohrání turnaje ve VF, jsme se za poslechu a zpěvu hitů Karla Gotta, Helenky Vondráčkové a Včelích medvídků řítili po D1 k rodnému Brnu až stopadesáti kilometrovou rychlostí (to když nám hrála úvodní zněla Knight Ridera).
Stahi se Sovou * Uťas pozoruje TTT * Polská crew skóruje v TTT: Sova, Maijin Gon, Matt, Little Devil
Za zády jsme nechali rozehraný turnaj v Tekkenu 4, kde čeští hráči opět přenechali první čtyři místa polským sousedům, a Soul Caliburu 3, který se odehrál až v neděli dopoledne. Nebyl by to správný turnaj, kdyby na prvním místě opět neskončil Polák, tentokrát Matt, následovaný tentokrát aspoň domácím Alienem, J-Kobem a Ryanem (nejedná se o Ryana Harta). Po herní stránce se tak Virtua Fighter 4 Evolution stal opět (již potřetí v řadě) jedinou mezinárodně hranou bojovkou, která nejenom že díky Paccovi udržela titul doma, ale navíc první čtyřku obsadili celkem tři čeští hráči, z nichž dva jsou, shodou okolností, členové Teamu Namako.
Světlé stránky akce |
- Neztratil jsem (redakční) DualShock
- Potkávání nových hráčů
- Kvalitní bitky s Poláky
- Tekkenisti opět prohráli s Poláky
|
Temné stránky akce |
- Navigace do Jirkova
- Guláš z místního klubu
- Málo lidí
|
Závěr a hodnocení akce provázely tradiční nářky nad nedostatečným poměrem závazně přihlášených hráčů a skutečným počtem lidí, kteří si přijeli zahrát, což nabourává ekonomické odhady pořadatelů. Obvyklá převažující skepse ohledně konání budoucího ročníku ale ještě neznamená, že je vše definitivně ztraceno, a v poslední řadě jste to vy, hráči, na kterých v takovém případě nejvíc záleží. Pokud vás hraní bojovek oslovilo na mezinárodní turnajové nebo domácí a přátelské úrovni či se prostě chcete dozvědět něco více, zkuste to na našich fanouškovských stránkách:
Virtua Fighter: http://virtuafighter.doupe.cz
Tekken, Soul Calibur: http://tekken.doupe.cz
Jak to dopadlo
Virtua Fighter 4: Evolution
1. Pacco (CZ) (Jacky)
2. Matt (PL) (Kage)
3. Unicorn (CZ) (Jeffry)
4. ZSS (CZ) (Lion)
Tekken 5
1. Matt (PL) (Julia)
2. Devil (PL) (Feng)
3. Mevek (PL) (Law, Steve)
4. J-kob (CZ) (Ganryu, Steve)
Tekken 4
1. Little Devil (PL) (Jin)
2. Matt (PL) (Julia)
3. Maijin Gon (PL) (Steve)
4. Gemi (PL) (Kuma)
Tekken Tag Tournament
1. Matt (PL) (Julia, Devil)
2. Maijin Gon (PL) (Baek, Devil)
3. Devil (PL) (Devil, Bruce, Jin)
4. Sova (PL) (Anna, ...)
Soul Calibur 3
1. Matt (PL) (Talim, Sophitia)
2. Alien (CZ) (Mitsurugi)
3. J-kob (CZ) (Siegfried, Nightmare)
4. Ryan (CZ) (Siegfried)
Capcom vs. SNK 2 (neturnajově)
1. Nike
2. Sanchez
3. Sleps
4. VR-Fist