Resident Evil Code Veronica X – vrchol série

Multiplayer: ne
Paměťová karta: ano, minimálně 105KB
Vibrace: ano
Výrobce: Capcom
Vydavatel: Capcom

Resident Evil byl před lety originální, báječně hratelnou a perfektně technicky zpracovanou bombou, která pomohla váhajícím kupcům v rozhodnutí se pro PlayStation. Prakticky totéž bychom mohli říct o nejnovějším dílu série, který po své slavné premiéře na DreamCastu našel ve vylepšené verzi cestu domů – k PlayStationu 2.

Společnost Umbrella Corporation pracovala na tajném výzkumu prastarých indiánských léčebných technologií. Vzácné byliny, které lze najít kromě několika málo dalších míst hluboko v jihoamerických lesích Racconského kraje, mají extrémně působivé účinky (nejen) na lidské tělo a mysl. Určitá kombinace těchto bylin způsobuje monstrózní posílení fyzické odolnosti, tvrdě zaplacené ztrátou psychického potenciálu lidské bytosti. Jinými slovy, učiní z člověka téměř nezničitelnou „chodící mrtvolu“, která postupně ztratí zájem o všechno krom základní potřeby (jíst), kterou uspokojuje tím nejjednodušším způsobem – pohlcováním dalších lidí (případně jiných živých bytostí). Potenciál těchto dokonale nepodplatitelných vojáků nebo spíše přesněji řečeno „biologických zbraní“ je nezměrný. Mimo jiné i proto proběhlo několik testů, při kterých byli proti této armádě „nemrtvých“ postaveni nejprve členové speciálního policejního týmu v panském sídle hluboko v lesích a posléze byla tato malá válka otestována dokonce na území celého Racconského města. Výsledky byly velmi uspokojivé – ve prospěch mutantů.

Mnoho lidí padlo za oběť těmto šíleným pokusům a životy těch několika, kteří řádění zombií made in Umbrella přežili, byly nenávratně poznamenány. Jedním z nich je i Chris Redfield, který patřil k druhému týmu speciální policejní jednotky S.T.A.R.S., který se zúčastnil hororu v panském sídle uprostřed Racconských lesů. Když se Chris vrátil do rodného města Racconu, nikdo mu nevěřil a tak se odhodlaný policista vydal do Evropy, kde je hlavní sídlo Umbrelly (jak lichotivé pro nás, Evropany). Mezitím zombie srovnaly se zemí i Raccon, kam Chrise přijela hledat jeho sestra Claire. Její děsivé dobrodružství tvoří obsah druhého, nejpovedenějšího dílu série Resident Evil. Kdo se jej zúčastnil, ví, že Claire přišla pozdě a bratra nezastihla, rozhodla se tedy vydat se za ním do Evropy. Tím končí Resident Evil 2 a začíná Code Veronica X (dále jen CVX).

Claire je při svém pátrání polapena zaměstnanci Umbrelly a transportována na tajemný ostrov, kde se nachází kromě dalších laboratoří také vězení společnosti (odkud její zaměstnanci čerpají lidský materiál na své šílené experimenty). Po velmi zdařilém intru (které je holdem filmařskému umění Johna Woo – Tváří v tvář, Mission Impossible 2) se tak hráč zmocní kontroly nad hrou v okamžiku, kdy Claire sedí ve své malé, špinavé a temné cele. Elektřina přestala fungovat, zdi se otřásají nepravidelnými nárazy neznámého původu a do místnosti za mřížemi se právě vpotácela postava, vydávající prapodivné zvuky.

Pokud byste snad měli dojem, že Resident Evil disponuje stejně temnou atmosférou plnou napjatého očekávání a strachu jako před lety, pak vás musím vyvést z omylu. Pro hráče, kteří už sérii znají, jde v podstatě o rutinu. Způsobuje to především naprosto nezměněný jednotvárný herní princip (sbírej munici, střílej zombie a otevírej další místnosti) a pak také skutečnost, že v podstatě dokonale víte, co na vás v temnotě číhá. Jinými slovy, hrát pátého Resident Evila je poměrně předvídatelná zábava (z čehož vyplývá absence toho nejpoctivějšího strachu – protože ten způsobuje neznámo), nicméně pořád je to zábava královská.

Vstoupit do místnosti poseté lidskými těly a přemýšlet kolik z nich je skutečně dokonale mrtvých (konečně odpadl vizuální rozdíl mezi renderovaným pozadím a polygonovými postavami, takže nikdy nevíte, co se může hýbat a co ne), to je skvělá legrace. Sám jsem většinou po objevení nové místnosti plné těl pro jistotu do několika z nich vypálil zkušební ránu, zda je to nezvedne ze země (či nábytku). Nemusím snad podotýkat, že v mnoha případech to „mrtvoly“ skutečně probudilo k horečné činnosti – útoku na moji maličkost.

Navíc tu máme skutečnost, že technologické zázemí novodobých konzolí umožňuje další nevídané efekty. Jako příklady těch nejlepších uvedu třeba houpající se lucernu, která rozhoupe v místnosti takový rej stínů, že se člověk bojí udělat krok nebo naprosto perfektní a strhující chůzi po průsvitné ledové ploše, pod kterou vaše kroky kopíruje gigantický pavouk (a vy s nejsilnější zbraní připravenou v rukou zuřivě koušete svůj ret a očekáváte ten okamžik, kdy osminohé monstrum led pod vašima nohama prorazí).

Další výhodou je fakt, že autory CVX vysloveně těšila možnost povznést Resident Evil na novou technickou úroveň, a proto si zde zopakovali spoustu věcí z prvního dílu tak, jak to tehdy nebylo možné udělat. Pro hráče to znamená mimo jiné návštěvu onoho slavného domu z prvního dílu hry a pak také pohled na hlavní hrdiny příběhu skrz tzv. bullet time – zpomalený záběr s otáčející se kamerou, použitý poprvé ve filmu Matrix a naposledy zřejmě ve hře Max Payne pro PC.

Hra díky těmto akčním filmovým pasážím působí spíše dojmem akčního příběhu, obohaceného o nestvůrné protivníky (tomu by odpovídala chlapská rvačka v závěru i slušný arzenál klasických vojenských zbraní) než hororu, který by se snažil vás vyděsit nějakým tajemstvím, číhajícím v temnotách. Možná tedy nemá takovou husí kůži nahánějící atmosféru, jako Alone In The Dark IV (o právě vycházejícím Silent Hillu 2 ani nemluvě), zato se však CVX velmi dobře hraje.

Nepočítám příliš s tím, že by někdo z vás neznal Resident Evil. Pro případné zaryté fanoušky sportovních her (oba dva, kteří omylem otevřeli tento článek) stručně vysvětlím, že jde o akční hru s logickými prvky, ve které hráč sleduje svoji postavu pomocí chytře umístěných kamer, podporujících atmosférickými úhly působivost ponurého prostředí, ve kterém je zapotřebí postřílet stovky zombií a desítky rozličných mutantů. Postup ve hře občas zkomplikují uzamčené dveře, pro jejichž překonání je třeba najít vtipně ukrytý klíč či vyřešit nějakou tu skládačku nebo hádanku (jedna velmi dobrá rada – nezapomeňte si odnést VŠECHNY předměty z bezpečnostních skříněk ve vězení). Není jich moc, ale například skládání ikonkového hesla v závěru hry je skutečně nadprůměrně náročný oříšek (na poměry tohoto herního žánru).

CVX není nijak zvlášť obtížná hra, není podmínkou znalost angličtiny (u některé hádanky možná pomůže slovník, na druhou stranu vždy se dá všechno řešit metodou vyzkoušení všech kombinací), munice je všude poschováván dostatek (nevyužil jsem ani polovinu – a to střílím rád) a uzdravovacích předmětů mi také zůstaly na konci hry dvě třetiny. Před mnoha většími protivníky se dá utéct a těch pár povinných bossů porazíte celkem bez problémů (pokud máte u sebe dostatečné množství léčidel). Přitom mi čistá druhá hra (ve které jsem už věděl, kam jít a co dělat) zabrala přes devět hodin herního času – což je v rámci série Resident Evil rekordně dlouhá doba.

Po projití navíc získáte klasickou možnost hrát bonusovou hru, která tentokrát obsahuje akční likvidování nepřátel na čas, které lze provádět z vlastního pohledu natolik dokonale zpracovaného (mám na mysli ruce se zbraněmi, které vidíte jako v Doomu), až se člověk diví, proč takhle není možné hrát i celou hru (DVD by koneckonců mohlo unést pořádný nášup bonusů).

Nejnovější Resident Evil je velmi zábavnou a poctivě provedenou hrou, jenom už člověka jaksi nepřekvapí a na rozdíl od takové Final Fantasy je každý díl v podstatě o tom samém, takže je možná na čase, abychom se s touto sérií rozloučili dřív, než dopadne jako Tomb Raider. Na druhou stranu je toto rozloučení víc než důstojné a zcela určitě lze doporučit všem, kdo zrovna dohráli Gran Turismo 3 (což znamená všechny majitele PS2). DVD a délka hry umožnily poněkud větší propracovanost příběhu, která potěší všechny příznivce série i béčkových akčních hororů.