Platforma: PC
Typ hry: Tahová strategie
Multiplayer: TCP/IP, LAN
Minimální konfigurace: CPU 600 – 128 MB RAM – 4x CD ROM
Doporučená konfigurace: CPU 1000 – 256 MB RAM
Testovací konfigurace: P IV 1,6 – 384 MB RAM –GeForce 2mx Tornado grafická karta
Výrobce hry: Mayhem Studios (www.mayhem.sk)
Distributor hry v Česku: CENEGA (www.cenega.cz)
I spatřil jsem místo kdysi zasvěcené silám Bílé, kterak bylo rozvaleno, trosky obsazeny démonickými silami a celý kraj se společně s jeho pádem ponořil do temnoty. A jednoho dne uzřel jsem paladina, zastánce spravedlivých a muže víry nejsilnější, který přicestoval z dalekých krajů, aby skoncoval s nenáviděným zlem. Jeho modlitba před bojem ve mně vyvolala radost a naději na lepší zítřek, stejně jako odvaha a přesvědčení, se kterými se vydal do nitra sklepení osvětlovaného jen komíhajícím se plamenem loučí. Tak kráčel vstříc svému osudu, když tu země se zachvěla a z otevřených děr počali vylézat kostliví zplozenci pekla, jejichž pouhá přítomnost byla otevřenou urážkou Boha.
Cesta přes most * Jeden na jednoho, to je fér
Mnoho jich tu bylo a ve vzduchu počínala slyšitelně praskat hromadicí se magická energie, přivolávaná oběma stranami ku pomoci. Čepel rytířova těžkého obouručního meče se zatřpytila v prostoru a ohnivá koule rozčísla vzduch. Navzdory své jasné početní převaze padali démoni jako bezbranné loutky a jejich kosti byly rozmetávány do okolí, když tu náhle jeden z nich uchýlil se k úskoku a ukryt v přítmí, vyslal šíp se zářícím hrotem, který proklál rytířovo tělo. Další takový vzápětí následoval a pod paladinem se podlomila kolena. Zbývající kostlivci vystoupili ze stínů a přibližovali se k němu v sevřeném půlkruhu, smrt v očích. Tu prudkým pohybem muž zlomil jeden z hrotů vyčnívajících mu ze zad a v oslňujícím záblesku světla se skrze Boží milost stala jeho smrtelná zranění minulostí. Řada nepřátel se rozpadla v překvapení a strachu, zatímco svištící těžká zbraň definitivně oddělila jejich mysl od tohoto světa... dobro opět triumfovalo.
Takto přibližně by mohl vypadat literární přepis úvodního videa hry Říše Magie. Pokud sledujete náš server pravidelně, nejspíš také víte, že se jedná o lokalizaci Slovenského titulu ve světě známého jako Empire of Magic. Osobně bych u původního názvu klidně zůstal, leč někomu se asi zdálo, že to takhle vypadat lépe - i když jde vlastně o totéž. Žánrově projekt spadá do kategorie turn-based strategie, doplněné o nezbytné RPG prvky (vylepšování postav, získávání zkušeností atp.) a rozsahově zabírá celkem 2 CD. Po stručném pročtení seznamu slibovaných zvláštností jsem ve vztahu k oběma diskům už před instalací nabyl lehce optimistického přístupu, ale naneštěstí mi tento dlouho nevydržel.
Vstup do města je hlídán * Ale tohle už fér rozhodně není
Příběh nás tentokrát převtělí do postavy Artemiana, adepta magického učení ADU, který byl vyslán na hranici Říše za účelem zjištění aktuálního stavu situace. Ta ostatně už nějaký ten den nepatří zrovna k růžovým všeobecně vzato - již krátce po smrti nejvyššího vládce „překvapivě“ vypukl chaos a jedno území začalo bojovat proti druhému. Jejich dříve jinak loajální vládci se nyní snaží o získání co největší moci a … Někdy v této fázi jsem začal u PC zívat nudou, stačilo připomenout si kolik podobných zápletek už jsem kdy četl. Každopádně do celého toho zmatku se v pohraničí ještě začali ztrácet vojáci, osadníci, sloužící, domácí zvířectvo, zkrátka takové naše tunelování, jen ve větším rozsahu. A jak už to tak bývá, snad nikdo jiný kromě vás nemůže přijít celé věci na kloub lépe a rychleji. Nezbývá tedy než si poslušně zabalit magickou hůl plus pět švestek a vydat se na pouť do neznáma.
Rochkole. Celkem příjemné místo * Tudy to nepůjde, důl se musí obejít
O tom, že cesta to bude složitá a trnitá jistě vyprávět dál nemusím, ale o čem naopak vyprávět chci a to hodně, je překlad do našeho jazyka mateřského. Byla to totiž hned první věc, která mě na Říši Magie poněkud vyvedla z míry. Že hned v úvodu jsem našel bugy, kdy čtené slovo neodpovídalo své psané podobě, inu zmýlit se může každý. Ale úroveň textu ve hře mi přišla – mírně řečeno - nevyhovující. Nevím, jestli to tak bylo zamýšleno schválně ve snaze přiblížit tento titul jedincům v pubertálním věku, či jestli se jedná o odfláknutou práci, ovšem celkový výsledek je přímo tragikomický. Dialogy jsou prošpikovány hůře než nespisovnými a hovorovými výrazy, nemluvě o vulgarismech, které vzhledem k úrovni Doupěte nebudu ani citovat. Tím bych tedy konkretizoval tragédii a posunu se ke komické stránce, která obnáší zejména občasné dementní výroky jednotlivých postav, vztahované k současné situaci na mapě.
Bez bodů hrát nelze
Ještě než budete mít dostatečně velkou příležitost posoudit pravdivost výše uvedeného, čeká vás první mise, koncipovaná jako Tutorial. Bohužel množství prezentovaných informací se stejně nedá na poprvé zapamatovat, takže jsem se jí prokousával se zatnutými zuby a vědomím, že u jednotlivých ikonek jsou stejně popisky a třeba označování jednotek a pohyb s nimi dostanete do ruky během pár sekund i bez nutnosti odborného výkladu. No nic. Asi tím nejdůležitějším jsou pro začátek údaje o akčních bodech. Ty představují holou nezbytnost jak k přemisťování se v terénu, tak k vedení bitev. Ve druhém uvedeném případě má systém ovšem slabinu v tom, že pokud je jejich stav na nule, jednotky se nebudou bránit, zatímco druhé strana je může s úsměvem na rtech masakrovat i několik kol po sobě.
Úvodní obrazovka. Co dodat? * Kouzlo léčivého prachu v praxi
V praxi to tedy vypadá zhruba tak, že pokud umíte dobře počítat a napadnete momentálně zcela paralyzovanou skupinu, vyvraždíte ji, přičemž nikdo nepozvedne na ochranu ani štít. Jestli naopak matematiku mezi své silné stránky nezahrnujete, postihne občas tento osud vás. Upřímně řečeno, představa že do někoho opakovaně sekám mečem a on přitom jen tupě stojí na místě a civí, mi na každý pád přišla trochu zvláštní - možná by byl efektivnějším zvýhodněním spíše nějaký bonus k útoku, protože celé střetnutí by potom alespoň nevypadalo tak trapně.
Válčení je vůbec kapitolkou samou pro sebe. Hra se při něm přepne do battle módu a útočící hráč dostává prioritu rozdělit svým postávám úkoly (tedy kdo na koho se má vydat, jaké kouzlo seslat apod.), zatímco bránící zase může silnějším jedincům zadat jako úkol ochranu někoho slabšího. Výjimku v tomto ohledu tvoří mágové, ke kterým se dostaneme později. Pokud si sami nevěříte, je tu dokonce tlačítko s automatikou, které vás všeho rozhodování zprostí. Jak snadné. Následně totéž provede protihráč, všichni vyrazí ubrat si nějaké to zdraví z ukazatelů v závislosti na síle svého útoku a pokud se rovnou nepozabíjí a mají dost bodíků, celý proces se opakuje. Mimochodem - co mě jakožto dlouholetého turnajového hráče Magic: The Gathering potěšilo, bylo byť vzdálené připodobnění způsobu boje právě k této jednoznačně nejlepší Trading Card Game.
Kostlivec čekající na smrt * Posezení v hospůdce
AI není úplně z nejhorších - několikrát se mi např. přihodilo, že počítač prostě vyslal všechny své síly na jednu mou klíčovou osobnost, která nesměla podle pokynů zahynout a bylo vystaráno. I v jiných situacích jsem byl ale jeho chováním vcelku příjemně překvapen. Další ukázka za všechny – posunoval jsem svojí skupinku obloukem kolem místa, kde zápolilo několik kostlivců se strážemi, ale špatně jsem odhadnul vzdálenost. Přesně ve chvíli kdy jsem předal kolo pro nedostatek bodů, kostlivci neočekávaně utekli z původní bitky a vrhli se na mě, což znamenalo jasnou prohru…
Kouzla a úkoly
Když už jsem někde výše nakousnul M:TG, zvláštní zmínku musím věnovat pochopitelně i magii – v rámci soubojů se totiž vyhodnocuje jako první. Kouzel by v Říši Magie mělo být kolem 60, sám jsem je ale nepočítal. Sesílat povětšinou jdou jak přímo na mapě (globální efekt), tak během klání (cílí pouze jednu postavu). Rozděleny jsou do tří hlavních kategorií a to neutrální, obranné a útočné, čímž je současně stanovena i jejich časové posloupnost (tedy útočnou nelze použít před neutrální atd.).
Zpočátku jsou podstatná zejména zaklínadla, která pozitivně působí na postavy ve skupině, ať už léčící nebo ochranná. Časem se ale dostanete i k vyloženě agresivní a útočné magii, která dokáže odvést nemálo špinavé práce bez nutnosti tasení meče, s čímž současně stoupá i význam čarodějů. Myslet se musí i na to, že čím vyšší má kouzlo stupeň náročnosti, tím déle jeho přivolávání trvá.
Mocná síla přírody se hodí * Masakr na stezce morálce nepomůže
Během putování také přirozeně plníte řadu hlavních i vedlejších questů, které jsou zároveň dobrým způsobem jak si vylepšit zkušenosti. V tomto ohledu mě ale poněkud rozladilo zjištění, že pokud nějaký z nich nestačíte úspěšně stihnout v požadovaném limitu a má vysokou prioritu, zkrátka a dobře končíte. Jako by na smrti jednoho vévody záležel celý výsledek vaší mise. Jedná-li se o úkol finančně ohodnocený, výsledný zisk lze dobře zúročit v některém z blízkých měst a to hned v několika ohledech. Pomineme-li možnost zajít si do hospůdky na pivo, dalšími důležitými zastávkami bývají především mág (doplnění many, nová kouzla), léčitel a cvičitel (zlepšování schopností jednotek, které najmete třeba právě ve zmiňované hospodě). Města, hrady či vesnice tu naštěstí netvoří jen nějakou doprovodnou kulisu, ale dojde i na jejich obléhání či naopak obranu.
Připravte se i na odlišné lokality s 3D členitostí terénu a to od vysokých horských štítů až po vyprahlé pouště. Mění se i počasí, ale bohužel jsem nezaznamenal, že by třeba hustý déšť měl výraznější vliv na situaci. Jakmile se ve vašem okolí objeví nepřátelé či přátelé, poznáte to jednak podle jejich symbolu (obsahujícím i údaje o početním množství) a pak také díky poměrně zbytečné výstražné větě, poblikávající v rohu monitoru. S osobami stojícími na stejné straně barikády se můžete spojovat do skupinek, ale to jen do určitého početního limitu a navíc v jedné takové nesmí být dva hrdinové. Na ty a řadu dalších NPC postav čas od času narazíte při svých toulkách krajem a pokud se rozhodnou k vám přidat (případně obráceně), získáte v nich cenné spojence.
| Světlé stránky hry |
- Alespoň trochu originální přístup
- Nadprůměrnější AI než bývá zvykem
- Žánrový záběr
|
| Temné stránky hry |
- Přehnaná důležitost action points
- Ztvárnění soubojů
- Přepis do češtiny
- Grafické provedení
- Časové prodlevy
|
Grafické provedení bych zařadil mezi horší průměr, žádnou větší díru do světa s ním autoři rozhodně neudělají. Totéž co se týká ozvučení, ale nejvíc bych po technické stránce kritizoval poněkud delší dobu, kterou trvá nahrávání soubojů a to i na mé konfiguraci – nedovedu si představit, jak to asi vypadá na té minimální. Čekat musíte také než všechny ostatní strany odehrají své tahy, což někdy obnáší další slušnou pauzu a proto i tyto aspekty Říši Magii odsouvají v hodnocení spíše do spodní poloviny. Svým způsobem je to škoda, ale pokud si vzpomenu na řadu starších a mnohem propracovanějších (byť ne tak rozsáhlých) turn-based titulů, výš už se opravdu s čistým svědomím pustit nemohu.
Grafika: 5/10
Zvuky: 4/10
Hudba: 5/10
Hratelnost: 6/10
Zprvu nadějně vypadající projekt, který ovšem doplatil na malé zkušenosti autorů. Snad tedy příště...
Celkové hodnocení: 5/10