Realtime strategie se v zásadě dělí na dvě velké skupiny - budovatelské a akční, přičemž oba podžánry se mohou často vzájemně prolínat. Klasickým představitelem prvního typu je například série Settlers, typickým zástupcem akčních RTS je série Command & Conquer. Hra Rise of Nations bude něco mezi tím, bude v sobě mít něco z Civilizace, něco z Age of Empires i z Command & Conquer.
Hlavním designérem titulu Rise of Nations je Brian Reynolds, kterého možná někteří z vás postřehli v závěrečných titulcích her jako Civilization 2 nebo Alpha Centauri, na kterých spolupracoval se Sidem Meierem. Je jasné, že v Rise of Nations se setkáme s mnoha koncepčně obdobnými prvky, ale v zásadě půjde o zcela novou věc. Vždyť proč jinak by také Reynolds zakládal svou vlastní herní společnost Big Huge Games, kdyby chtěl dělat pouze pokračování svých předešlých her. Titulem, ke kterému bude mít Rise of Nations asi nejblíže, je v současné době zřejmě Empire Earth, takže ti, kdož ho alespoň trochu znají, budou mít lepší možnost srovnávat.
Hned zprvu můžeme směle konstatovat, že Rise of Nations bude zahrnovat všechna ta kvanta zkušeností, která velmistr Reynolds nasbíral při pracech na již zmiňované Civilizaci 2 a Alpha Centauri, plus samozřejmě některé zcela nové nápady, které předtím nedostal šanci nikde realizovat a kvůli kterým se zřejmě rozhodl udělat zcela novou hru.
Jak napovídá název Rise of Nations, základem všeho zde bude národ. Národ je podle dnešních pouček definován zejména (nikoliv však pouze) ohraničeným územím. To dává tušit, o co v RoN asi půjde - hráč začne hru s jistým územím a jeho primárním úkolem bude postupně toto území rozšiřovat. Protože základním měřítkem velikosti území bude počet měst, pak zdánlivě nejjednodušším způsobem, jak získávat nové území, je zakládat nová města. Jenže to samozřejmě není možné dělat donekonečna - nakonec vždycky narazíte na hranice cizího národa. A pak začne ta opravdová zábava.
Města v Rise of Nations nejsou taková města jako v Sim City, jedná se spíše o malé shluky budov kolem centrální budovy radnice, kterážto se stává nejdůležitější budovou ve hře. Pokud je dostatečně oslabena (tj. poničena vašimi vojsky), je snadné ji obsadit a získat tak nové město. Díky tomu získáváte nová výzkumná centra, nové obyvatele (jinými slovy pracovní sílu), nové zdroje i výrobní kapacity. Ovšem nic není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát; obsazené město zůstává po jistou dobu stále loajální ke svému původnímu "vlastníkovi", takže obyvatelstvo se může snadno vzbouřit a útočníky zase pěkně šmahem vyhnat. Tomu je nutno zabránit všemi prostředky, protože zisk takového města je skutečně velmi cenný a pro protivníka je to velká ztráta - nejenže ztrácí obyvatelstvo, zdroje a výrobní kapacity, ale hlavně se zmenšuje jeho území a zkracují se hranice.
Hodně jsem v předchozích odstavcích zdůrazňoval zdroje. Ty jsou jistě nepostradatelnou součástí každé skutečné realtimové strategie a nejinak je tomu i v Rise of Nations. Nalezneme zde proto jak ony základní, v podstatě standardizované zdroje jako jídlo, dřevo, zlato či kov, ale také přibližně tři desítky dalších, speciálních bonusových zdrojů, jako jsou diamanty, hedvábí, koně či ropa. Tyto speciální zdroje přidávají vaší říši bonusy nejrůznějšího druhu, například koně urychlují výrobu kavalerie a farmaření (mohou táhnout pluh), diamanty zvyšují celkový komerční potenciál, a tak dále. Systém zdrojů v Rise of Nations je poněkud odlišný od systémů, které známe z jiných her - zdroje jsou nevyčerpatelné, jsou omezeny pouze počtem pracovníků, kteří je mohou získávat (obvykle maximálně šest). Jakmile tedy máte šest pracantů v jednom dole, nemůžete už těžbu dále rozšiřovat a je třeba se poohlédnout po nějaké nové díře v zemi. A když máte tu smůlu, že už na svém území žádnou nenacházíte, přichází na řadu rozšiřování území. To se děje buďto již zmíněným obsazováním měst, ale také například stavěním speciálních budov jako jsou pevnosti nebo chrámy. Rozšiřování hranic napomáhá i výzkum nových civilních technologií.
Velice zajímavě je řešen tzv. "pracovní management", tedy správa pracovníků. Ta je v Rise of Nations docela snadná - je totiž téměř dokonale automatizovaná. Každý pracovník, který bude deset sekund nečinně zevlovat dostane automaticky přidělen nějaký úkol. A nemusíte se bát, že umělá inteligence přidělovala úkoly čistě podle hloupého algoritmu "dělej to, k čemu máš nejblíže". Právě naopak, i kdyby váš pracant stál vedle zlatého dolu, avšak ve vašem impériu by právě zuřil hladomor, umělá inteligence rozhodne, že pracant postaví farmu a začně obdělávat půdu, aby nasytil hladovějící. Na zpracování každé ze surovin však bude nutné postavit speciální budovu, pro obilí tedy mlýn, pak zase sýpku, a tak dále. Systém je velmi propracovaný, zároveň však jednoduchý a každý zkušenější hráč tohoto typu her do něj snadno a rychle pronikne bez toho, aby musel dlouho studovat manuály či nápovědy.
Zdroje jsou přímo propojeny s technologickým stromem hry - čím výše se na něm nacházíte, tím více zdrojů vám bude k dispozici. Technologický strom je rozdělen do čtyřech základních oblastí - vojenská, vědecká, komerční a civilní. Samotná hra se pak dále dělí na osm různých věků - starověk, klasický věk, středověk, věk střelného prachu, osvícenectví, průmyslová revoluce, moderní věk a informační věk. Abyste se dostali z jednoho věku do druhého, musíte vždy vynalézt určitý počet technologií, je jedno z které ze čtyř oblastí budou. Právě tento výběr pak bude ovlivňovat směr dalšího vývoje vašeho národa - pokud se zaměříte spíše na vědecké vynálezy, je pravděpodobné, že své nepřátele předčíte díky technologickým výdobytkům, naproti tomu pokud se zaměříte na komerční technologie, budete dominovat na poli ekonomickém. Podobně jako například v Civilizaci nebo Age of Empires, i v Rise of Nations bude možné v každém věku vybudovat jistý Div Světa (v tomto případě dokonce hned dva), které vám přidají různé bonusy - pokud je ovšem stihnete vybudovat dříve než vaši soupeři.
Podobně jako vývoj technologií je do puntíku propracovaný i vývoj každé jednotky. Nemůže se tak stát, abyste se například v moderním věku setkali s lukostřelcem, protože jeho vývojová linka je následující: lučištník, střelec z kuše, mušketýr, střelec z pušky a nakonec pěchotník. Počty jednotek v Rise of Nations zdaleka nejsou malé, i v menších lokálních bitvách se proti sobě může sejít až čtyřicet jednotek na každé straně. Aby tvůrci hru lépe vybalancovali, přidali jistou kontroverzní vychytávku. Ta spočívá v tom, že čím více vyrábíte jednotek stejného typu, tím je tato výroba delší a dražší. Z toho je asi zřejmé, čeho chtějí autoři dosáhnout - maximální variability armád. Ony ty nekonečné zástupy nejsilnějších jednotek začnou časem přeci jen trochu nudit.
Jednotek bude na výběr skutečné veliké množství a to nejen díky roztroušení do několika věků. Ve finální části budete disponovat kupříkladu bombardéry, stíhačkami, bitevními loděmi, pěchotou, tanky, a co je nejdůležitější, také atomovou bombou. Ta je kapitolou sama o sobě, nejen že oplývá nádhernou animací, ale může také způsobit Armageddon - to když se začnou tímto typem zbraní vyzbrojovat i ostatní národy. Snadno pak někdo může stisknout červené tlačítko... Souboje se tedy budou odehrávat nejen na souši, ale také ve vzduchu a na vodě. Nebudou chybět také specializované jednotky jako špióni, generálové, zvědi a další. Nedílnou součástí hry bude také diplomacie, uzavírání aliancí a jejich porušování bude na "denním pořádku".
Pro Rise of Nations bude samozřejmě důležitý zejména singleplayer, ale ani multiplayer nebude o nich ochuzen. Dočkáme se tak týmové hry, všichni proti všem a také dvou zvláštních módů nazvaných "Assasination" (vyhlazení) či "Barbarians at the Gate" (barbaři u brány). Technická stránka hry Rise of Nations je bez diskuse tím nejlepším, co lze v dnešní době získat, zoomovatelná kamera a extrémní detaily zřetelné i při rozlišení 1024x768 nás mohou nechat spát v klidu a pohodě s pomyšlením, že grafika tohoto díla bude skutečně excelentní.
Vydání Rise of Nations je plánováno na jaro roku 2003, distribuce se hbitě ujal Microsoft - na dobré herní tituly má tahle firma prostě čuch.