Je tomu už pěkných pár let, co mocná herní periodika považovala žánr adventur za téměř vyhynulý. A proto se není čemu divit, že každý rok vyjde několik adventur, aby nám dokázaly, že mrtvé nejsou. Pravda, jejich zlatá éra je za nimi, ale stále nám ukazují, že se nejedná o mrtvý žánr.
A koho jiného si představit do role hlavního hrdiny adventur, kde řešíte záhady, než světoznámého detektiva Sherlocka Holmese. (Ne, Batman to opravdu není.)
Náš herní hrdina vypadá, jako kdyby Sherlockoví Robert Downey a Cumberbatch měli dítě. Nebo si přečtěte některou z prvních povídek o tomto detektivovi z pera Arthura Conanan Doylea.
Holmesi, vy se bavíte!
Než byste řekli „Guy Ritchie natočí nového Sherlocka“, tak tu máme první vraždu na rozuzlení a s tím si i patřičně ohmatáme veškeré herní mechanismy. Zprvu nutno poznamenat, že se jedná o krásné prostředí, jenž je zatíženo na detaily, a graficky se na to všechno pěkně kouká. Vykreslený byt Sherlocka na Baker‘s Street či malebná chata se zahradou, uličky Londýna, vlakové nádraží nebo archeologické vykopávky. Vše je krásně znázorněno se smyslem pro detail.
Samotný smysl pro detail je nasnadě, jelikož už při prvním rozhovoru dostáváme možnost charakterizovat postavu. Letmo si ji prohlédneme a budeme si všímat podstatných věcí, ze kterých si poté Sherlock vytvoří obrázek o dané osobě. To nám může pomoci odhalit případné lži či nesrovnalosti ve výpovědích svědků.
Další hledání maličkostí nastává na místě činu. Nemusíte se bát proklikávání celé oblasti a pixel-huntingu. Náš kurzor je veliký (bez dvojsmyslů) a většina důkazů je lehce k nalezení. Jakmile je něco speciálně schováno či lidským okem špatně viditelné, zapnete pohled, kdy se Sherlock soustředí, vše zšedne a stopy se zlatě zvýrazní. Jak prosté, milý Watsone.
Samotné hledání důkazů na místě činu ale nestačí. Dále zde máme rozhovory, které můžeme vést jak se svědky, tak s podezřelými, kteří jsou za mřížemi ve Scotland Yardu. Tam si také můžeme prohlédnout jejich osobní věci a zjistit o nich něco víc.
Jakmile nebudete vědět kudy kam, stačí kouknout do notesu. Šikovná věcička, zde máte všechny rozhovory, předměty, které jste našli, popis postav a seznam úkolů. Díky těmto úkolům můžete zjistit, že jste neprohledali místnost důkladně a jeden kousíček skládanky vám unikl.
Avšak úkoly se vám zobrazují i u samotných předmětů. Tyto předměty budou chtít blíže prozkoumat, či si o nich zjistit některá fakta. K tomu slouží štosy novin, archívů a alchymistický stoleček malého šikuly, který má Sherlock doma. To vede k několika minihrám, které vás zabaví mezi hledáním důkazů. Samotné hledání mezi archívy moc zábavné není, ale chemické pokusy už ano. Nejedná se ale o nic složitého, a jakmile se vám chvíli nebude dařit udělat, co po vás hra chce, tak tuto minihru mezerníkem přeskočíte. Jde tak udělat u většiny případných miniher, které ve hře jsou. A že jich je opravdu mnoho.
Můžete si dát páku, pitvat, experimentovat s rostlinami, s jedy, se stříbrem či ledem a hrát si na schovávanou
Můžete si dát páku, pitvat, experimentovat s rostlinami, s jedy, se stříbrem, či ledem a hrát si na schovávanou. Nebo se převlékat, i když má Sherlock plnou skříň převleků a hned vedle na stole šminky a kupu paruk, tak jsem převleky použil za celou hru jenom jednou, docela škoda.
Kromě Sherlocka se vžijeme do kůže jeho kolegy Watsona, nebo milého psa Tobyho. Bohužel jejich ovládání se počítá na minuty, u Watsona ani to ne.
Logické myšlení
Jakmile nasbíráte dostatek důkazů, stačí si je správně pospojovat v takzvané dedukci. Tady začíná odhalování vrahů a správné vyřešení případu. Nejdříve si musíte pospojovat důkazy, na které jste přišli. Poté se vám objeví buňka, u které budete mít na výběr ze dvou možností, a je jenom na vás, jakou odpověď si zvolíte. Kolikrát se budou vaše dedukce vzájemně rušit, to vám oznámí červená barva. Jakmile budete nacházet více důkazů, budete mít i více buněk, které se následně budou spojovat do větších, až do největší, ve které si vyberete, co udělat s vrahem, na kterého jste přišli.
Takto dedukovat můžete i při cestování mezi místy, během nahrávání, což je skvělé na zabavení, než se načte nová lokace.
Avšak pozor! I když jste neomylný detektiv, tak zde můžete obvinit i nevinného. Vaše spojení důkazů bude chybné a místo vraha pošlete do ústavu psychicky nemocného člověka. Bedlivě tedy zkoumejte místa činu, spojujte si důkazy a vše prověřujte. Díky tomu nastává možnost znovuhratelnosti, tedy pokud hru neprozkoumáte hned napoprvé a nezajistíte všechny důkazy. Já se hold řídil instinktem a poslouchal jsem svoji žízeň.
Sherlock Holmes: Crimes and Punishments si užijí jak staří hardcorovníci, tak i žánrem doposud nepolíbení
Jakmile dokončíte případ, uvidíte jeho celkové hodnocení a statistiky, jak se rozhodli ostatní hráči. To můžeme znát například z The Wolf Among Us či The Walking Dead od Telltale. Takže si opět budete říkat, proč se takhle rozhodli ostatní? Jejich morální kodex musí být narušený! Nebo jste prostě udělali botu.
Nasazená laťka
Samotných případů je všehovšudy šest. Většina z nich zabere kolem tří hodin hraní. I geniální mysl se někdy utne a nepomůže jí ani čaj z reklamy. Tak i zde jsme svědky kolísavé existence jednotlivých případů, kdy druhý případ na železnici je odsýpající a zajímavý. Vražda v sauně je naopak nudná a řešení hádanek frustrující. Naštěstí si většina případů drží vysokou úroveň, a kdyby byly všechny případy jako třetí díl, tak bych PC prohodil oknem a zničil tak sousedovo uřvané auto.
Naštěstí tady ale máme obstojný úvodní díl, poté pátrání po železničních stanicích u Londýna či komorní drama, které rozlousknete ve dvou pokojích a přilehlém parčíku.
Nechybí ani vtipy mezi Sherlockem a Watsonem, i když je pravda, že by jich mohlo být víc. Jakmile se však objeví, tak to stojí za to.
„Holmesi, nemůžete ten jed vypít.“
„Klid, je tu doktor.“
Aby zde nebyla pouze chvála, tak se dá vyšťourat i pár chybiček. První z nich je ovládání hlavní postavy. Ta se celkově plouží a často zasekává, což není nic moc hrozného, protože se většinou ocitáte v otevřeném prostranství, ale jakmile zavítáte do katakomb, kde budete bloudit a každou chvíli se sekat o Watsona, tak už může dojít k lehčí frustraci.
Profilování postav začne po nějaké době nudit, ale než vše stihne sklouznout do nudně se opakující rutiny, začne nový příběh. Poslední tři případy naštěstí nemají takovou herní životnost a na jejich rozlousknutí je třeba menší hrací doba. Na poslední chvíli jsme dostali možnost vyzkoušet si český překlad. Ten nás opravdu neurazil a mnohým hráčům jistě pomůže, přeci jenom Sherlock se vyžívá v delších souvětích. Navíc tato maličkost může leckoho přesvědčit ke koupi hry.
[gamebox Sherlock Holmes Crimes and Punishments:28925]
Co naplat, Sherlock Holmes: Crimes and Punishments je klasická adventura, která přináší všechno, co by klasická adventura měla mít. Díky rychle ubíhajícím případům hra nenudí a hodně meziher osvěží hratelnost. Atmosféra viktoriánského Londýna se povedla. Jediná větší chyba může potom být v lehčí obtížnosti, náročné hry na hlavu se už holt mainstreamově nedělají.