Kinect pro Xbox 360 spatřil světlo vašich obývacích pokojů poprvé v roce 2010. Jednalo se o zajímavou směs infra-červené projekce, jednoduché RGB kamery a mikrofonu pro hlasové ovládání. Tento kousek očaroval nejednoho hráče, hlavně protože vás dokázal zvednout z gauče a posunout blíže zážitkům ve hře.
Původní kódový název zněl “Project Natal” a vize vývojářů slibovala hráčům inovativní zařízení, které způsobí převrat v herním světě. To se do jisté míry povedlo a Kinect se tak stal jednou z prvních herních periférií, které vás u hraní na Xboxu zvedly z gauče. Při vymýšlení pak pracovali hlavně s myšlenkou, že hráči neradi nosí ovladače v ruce - hlavně tedy při pohybu, což bylo např. poznávacím znamením konzole Wii. Jedinou možností tedy bylo nechat ovladač zcela zmizet. V době, kdy už byly smartphony a tablety v plném rozkvětu a lidé si užívali ovládání dotykem, Kinect přišel s něčím novým - a povedlo se. Částečně.
Brzy po představení získal Kinect důvěru a vývojáři tak mohli pokračovat ve vývoji. Na Kinect hned ze začátku vyšlo několik her, mezi kterými můžeme jmenovat například Viva Pinata: Trouble In Paradise nebo Dance Central, která se stala jednou z nejúspěšnějších launch her na tuto periférii a jednou z nejoblíbenějších pohybových her vůbec. Všechny další prototypy her se ubíraly víceméně stejným směrem, a tak bylo rozhodnuto, že se na Kinect začne vyvíjet série sportovních a fitness her. Stejně se objevila také možnost vytvořit si vlastního avatara, který se bude hýbat podle hráče.
Kinect Sports se zdál hráčům příliš složitý a ani Sport Stars, kde bylo úkolem stát se atletickou hvězdou, nesklidil mnoho úspěchů. Spoustu hráčů naráželo na to, že je ovládání podobné konzoli Wii, akorát bez ovladačů. Vývojáři tedy vyhověli svým fanouškům a ovládání ještě více přiblížili k Wii Sports. Tento tah se očividně vyplatil, protože se prodaly už miliony kopií sportovních her na Kinect a každé Vánoce se trend opakuje. Vývoj Kinect Sports ale začínal na prázdném papíře a možností, jak hru ovládat vyzkoušeli vývojáři více. Jednou z nich byla například ovládání menu pomocí velké koule, kterou by hráč otáček pohyby rukou.
Stejně tak vyzkoušeli několik druhů sportů ve snaze zjistit, který bude nejzábavnější. Při vývoji si tak celý tým mohl zahrát například běh, horolezectví nebo létání, kde bylo zapotřebí třepetat rukama. Je jasné, proč zrovna tato hra nevyšla ve finální verzi.
Stejně jako Sony i Microsoft pracoval na jistém prototypu “kouzelné hůlky”, kterou ale Sony vydalo už v roce 2007 jako PS Move a Microsoft tak vložil všechny své síly do Kinectu. Znamenalo to ukončit už rozpracovaný projekt - nicméně designéři více věřili variantě ovládání celým tělem.
Čím více ale vývojáři experimentovali s možnostmi Kinectu, tím více naráželi na problémy. Jeden z vývojářů například vzpomíná, jak lepili potravinářskou fólii na okna, aby v místnosti navodili co nejlepší světelné podmínky. Vzhledem k tomu, že šlo o nový a vzrušující projekt, dal do toho celý tým všechen svůj čas a úsilí.
,,Stáli jsme před obrazovkou a nic se nedělo. Je to mnou? Mám na sobě špatné oblečení? Je tady špatné světlo? Je něco v nepořádku s kamerou? Když zmáčknete tlačítko a nic se nestane, máte se čeho chytit. My jsme pracovali spíše s abstraktními problémy a ze začátku to bylo velmi frustrující”
U Kinectu je ovladačem hráčovo tělo. Lidi ale nevyjíždí z tovární linky a každý je jinak vysoký, jinak se pohybuje a má jiná gesta. Bylo nutné vytvořit univerzální algoritmus, který se bude soustředit na klíčové body těla jako takového. To znamenalo hodiny a hodiny testování, kdy se vývojáři snažili snímač vyladit co nejvíce. Bylo velmi těžké vyhovět každému a udělat navíc ovládání intuitivní a jednoduché.
,,Měli jsme tolik variací pro tzv.: “zvedni ruce pro začátek hry”. Některým to nešlo vůbec a někteří musel dát ruce nad hlavu, jakoby se hladili”, vzpomíná Sutherland, jeden z vývojářů Kinectu.
Vydání Kinectu
Zatímco vývojáři bojovali s nástrahami Kinectu, pod rukou jim postupným vylaďováním vznikal opravdu zajímavý hardware. Hlavně se postupně dařilo eliminovat nástrahy špatného osvětlení a různých prostředí, ve kterých by hráči mohli hrát.
,,Technický tým by řekl, že varianta s fólií na oknech je dostačující a klidně ji můžeme přibalit ke každému prodanému kusu. My ostatní jsme samozřejmě byli proti jejich hloupému vtípku a bylo nám jasné, že je potřeba tyto neduhy Kinectu odstranit úplně,” poznamenal jeden z vývojářů.
První promo video, které se dostalo mezi hráče navíc postavilo laťku dost vysoko. Hráči očekávali real-time ovládání s naprostou přesností, rychlé kung-fu souboje a hru z pohodlí pohovky.
,,My se na to jen vyděšeně dívali a říkali si: to jako vážně?”
Důležité bylo rozhodnutí Microsoftu upustit od speciálního čipu, který by mapoval pohyb těla - tzv. skeletal mapping. Tento čip měl ulehčit procesoru Xboxu a vzít tak na sebe většinu potřebného výkonu pro snímání pohybu těla. Zrušení čipu sice snížilo náklady na výrobu a tedy i prodejní cenu, nicméně bylo nutné optimalizovat hry pro menší výkon než bylo zamýšleno. Znamenalo to více méně předpokládat další hráčův pohyb. Někteří vývojáři přirovnávali obtížnost vytvoření Kinectu k vytvoření úplně nové konzole.
I když na trh Microsoft přinášel úplně nový způsob ovládání her a interakce s konzolí, vložil do reklamní kampaně přes 500 milionů dolarů, což zahrnovalo například rozdávání dárků v pořadu Orphan Winfrey nebo tancování celebrit na Times Square v New Yorku.
Hned po vydání se Kinect dočkal prvního velkého úspěchu. Prodalo se ho přes 8 miliónů kusů během prvních 60 dní na trhu. To zajistilo Microsoftu zápis v Guinnessově knize rekordů. Do roku 2003 jich bylo mezi hráči více než 24 miliónů. Takový nárůst prodeje během jednoho roku zajistil Microsoftu dost prostředků k vývoji nového Xboxu.
S postupem času vývojáři ale zjišťovali, že Kinect nebude schopen zvládat větší hry, jako byl například v té době aktuální Call of Duty: Black Ops a pro většinu majitelů se tedy stal pouze zábavou na oslavy a večírky.
Také nedostatek originálních titulů zahnal Kinect do krabice mezi věci, které vytáhnete jen občas. Většina her na Kinect byly a jsou různými verzemi her, které mohli hráči vyzkoušet na konzoli Wii.
V konečném důsledku tak byl největší problém Kinectu obsah. To nemohli předpokládat ani vývojáři ani Microsoft. Nebo mohli?
Prvotní šílenství
Vývojáři také vzpomínají na první chvíle po vydání Kinectu. Různá studia se snažila vydat hru na Kinect a všichni mezi sebou sdíleli informace a poznatky z vývoje.
,,Pamatuji si, jak za námi přišli z EA a potřebovali pomoct při vývoji golfu s Tiger Woodsem. Nechápali, jak se nám podařilo dosáhnout tak dobrých výsledků při snímání postavy v bočním golfovém postoji, když bylo potřeba při snímání analyzovat obličej. Myslím, že jsme jim pak poslali pár kopii Kinect Sports jako nápovědu,” vzpomíná Price, designér vývojářského studia Rare, které pracovalo právě na Kinect Sports.
Vzhledem k úspěchu prvního dílu Kinect Sports jsme byli tlačeni k vytvoření druhého dílu. Interně jsme podávali spoustu návrhů na nové hry, měli jsme připravenou adventuru, kde by se řešily hádanky pohybováním předměty pomocí rukou. Během hry by hráč musel také udělat všechny základní pohyby těla.”
Vývojáři měli dokonce kousek hry, ve které se hráč stal figurkou v deskové hře. Házelo se kostkou a na každém políčku byl nějaký úkol nebo otázka. Byly to úkoly jako chytání ingrediencí na pizzu nebo otázky, při kterých hráč musel šlápnout na políčko pravda nebo lež.
Kinect na Xbox One
Vývojáři pilně pracovali na zlepšení vlastností Kinectu a když pak vyšel Xbox One, byli připraveni představit druhou verzi tohoto netradičního ovladače. Sami vývojáři říkají, že se jim podařilo vylepšit snad všechny vlastnosti. Kinect už nebyl tak náchylný na světelné podmínky, lépe reagoval a měl daleko větší zorné pole, stejně jako citlivější kamery pro zachycení pohybů, což bylo životně důležité. Pokud byl první Kinect betatestem, druhá generace by se dala označit za slušný plnohodnotný produkt.
S vydáním nového Kinectu samozřejmě vyšel i další díl série Kinect Sports, tentokrát s přízviskem Rivals. Na této hře se Microsoft snažil předvést všechny nové funkce druhé verze Kinectu. Například Jet-skiing byla ukázka toho, jak lze hrát v sedě na pohovce. Hráč mohl také používat prst jako spouštěč (start hry, výběr položky v menu).
Co bude dál?
V současné době pracují vývojáři nejslavnější hry na Kinect na hře Seo of Thieves. Nejedná se sice o titul na Kinect, v podání Rare to bude ale určitě pecka.
Co se Kinectu samotného týče, pomalu ale jistě senzor upadá spíše do klidného zapomnění a opět se vrací do stádia "vytáhnout občas na párty". Jeho hry totiž k tomu přímo vybízí, Dance Central je jednou z nejlepších her pro pohybový ovladač a pravděpodobně to tak ještě dlouhou dobu zůstane.
Nemusíte se bát, že byste ale Kinect nevyužili vůbec. Byly oznámeny některé nekomerční projekty z indie scény a cestu si Kinect našel i v různých odvětví jako umění nebo hudba. Další roky slibují na Kinect opravdu podařené hříčky, jako například trenéra žonglování nebo jakousi verzi Pongu, ve které budou muset hráči dělat kliky. Připraveno je také hybridní ovládání pomocí Oculus Rift, který by měl pomoci dokreslit atmosféru a reálně vymodelovat jak postavu tak okolní svět.
,,Existuje tolik parametrů, které můžeme využít, například rozpoznávání obličeje. Zdá se ale, že hlavní proud Kinectu už je za námi a my dostaneme prostor k vytvoření něčeho takového,” říká jeden z vývojářů.
Nelze popřít, že Kinect má velkou zásluhu na vydání nového Xboxu a zabavil spoustu lidí na spoustu hodin. V současné době ale nejsou menší pohybové hry tak lákavé jako mainstreamové trháky včetně Assassin’s Creed nebo Call of Duty. Kinect si většina lidí koupí na společnost a rodinnou zábavu nebo k pobavení hostů.
Další nepříjemností pro Kinect je vydání virtuálních brýlí a celkově příchod virtuální reality, která teď bude hrát prim v nadcházejících letech, ať už to chceme nebo ne. Uvidíme, jak si Kinect povede v návalu konkurence a zda-li se Microsoft rozhodne k dalšímu velkému vylepšení této herní periférie. My bychom na to ale moc nesázeli, společnost má co dělat s brýlemi HoloLens.