Představované konzole se dělí na velké generační a menší mezigenerační obměny. Nová generace u PlayStationu většinou přinese novou číslici a výrazné vylepšení funkcí. Mezigenerační obměny jsou často „facelifty“ jako PS5 Slim zaměřené na optimalizaci produkce již několik let vyráběné konzole. Může jít ovšem i o větší vylepšení, které se projeví na výkonu, což má být i případ chystané novinky.
PlayStation 5 Pro by měl být podle uniknutých informací zhruba rok od představení. To může znít jako dlouhá doba, ale například AMD starající se o vývoj APU musí zarezervovat výrobní kapacity u TSMC. Základní parametry tedy již musí být vtesány do kamene a měnit se mohou jen menší prvky architektury, které nebudou mít velký vliv na výslednou velikost čipu a celkovou podobu hardwaru. Pojďme si shrnout všechny aktuálně dostupné informace, byť z neoficiálních zdrojů.
PS5 Pro bude velké vylepšení
Vylepšení je mezigeneračního charakteru a projevuje se tím, že má jít o co možná největší navýšení výkonu, aniž by se toho mělo hodně změnit z pohledu architektury. Vývojáři her totiž nechtějí znova dělat optimalizaci svých titulů, spíše by preferovali navýšení surového výkonu, aby už jednou optimalizované hry bez práce dosahovaly vyšších FPS. Například náročnější hry cílící na 40 fps by mohly najednou běžet na plynulejších 60 fps. Nebo hry s průměrnými 90 fps by mohly mít 120 fps.
Tohle je tedy první důvod, proč se očekává, že Sony zůstane u dnes starší procesorové architektury Zen 2. Druhým důvodem je, že Sony dělalo do procesorové architektury dodatečné zásahy; využití třeba Zen 4 by tedy vyžadovalo i další hardwarový vývoj se zapojením Sony. Posledním důvodem je menší prostorová náročnost architektury Zen 2, na polovodiči zabere méně místa než Zen 4, což vede k nižším nákladům.
Sony však chce procesorový výkon vylepšit, nejspíše toho docílí jiným způsobem. Původní výrobní proces TSMC N7 u PS5, respektive TSMC N6 u PS5 Slim má nahradit TSMC N4P. To má mnoho výhod a jednou z nich je možnost zvýšit takty při zachování stejného příkonu. Z původního maximálního taktu 3,5 GHz má být 4,4 GHz, což má přinést kýžené zvýšení výkonu bez nutnosti zasahovat do architektury a nově optimalizovat hry. Pořád se také jedná o osmijádrový procesor.
Vylepšení výrobního procesoru má další klíčovou výhodu, a to vyšší hustotu tranzistorů až o 86 %. Výpočetní jednotky při přesunu na pokročilejší výrobní proces lépe snižují plochu než cache, což je dalším důvodem pro použití architektury Zen 2, jež má oproti novějším iteracím nižší kapacity. Sony se tak otevírá možnost buď ušetřit při použití celkově menšího čipu, nebo přidat nové výpočetní jednotky a zvýšit výkon.
Bude i akcelerace pro AI?
Sony se podle aktuálních informací rozhodlo nejen navýšit počty grafických jednotek, ale i sáhnout po lepší architektuře. Původní PS5 měl 36 výpočetních jednotek na upravené architektuře RDNA2, PS5 Pro by měl přejít až na 60 jednotek postavených na upravené RDNA3. Očekává se, že dvě jednotky budou zablokované kvůli očekávaným defektům, takže ve výsledku by se mělo jednat o 58 výpočetních jednotek.
Ačkoli se hovoří o architektuře RDNA3, mělo by jít spíše o základ, protože Sony do ní bude ještě zasahovat. Některé prvky by se měly přebrat ze zatím nepředstavené architektury RDNA4, zejména vylepšené akcelerátory pro ray tracing. Očekávané navýšení grafického výkonu by se mělo pohybovat mezi 50 a 60 % oproti PS5 (Slim), u ray tracingu má jít dokonce o dvojnásobek.
Podle úniků informací by se na čipu měly objevit i jednotky XDNA2 NPU pro akceleraci umělé inteligence. Ty se pravděpodobně postarají o upscalování obrazu na vyšší rozlišení, což by mělo být prodejním hitem nového vylepšeného modelu. O softwarové části upscalingu zatím není k dispozici moc informací a můžeme se na tě těšit při uvedené konzole.
Když se vrátíme k úvaze o lepším výrobním procesu, redesignu pro pokročilejší výrobní proces a možná podobné ploše čipu, měli bychom reflektovat i vyšší cenu výroby. I pokud by plocha čipu zůstala stejná, novější výrobní proces je dražší. Nicméně pokud si to dáme do souvislostí, PS5 byl představen necelé dva roky po uvedení TSMC N7 do výroby, PS5 Pro přijde asi rok a půl po uvedení TSMC N4P do výroby. Navíc pokročilejší proces N3 už funguje od roku 2022 a je využívaný pro nejmodernější a nejdražší čipy, kapacity pro N4P by tedy neměly být vytížené a ceny přemrštěné.
Ani přes novější výrobní proces (i s případně mírně větší plochou čipu) nebudou náklady nijak závratně růst. Sony zůstane u shodných 16 GB GDDR6 pamětí na 256bitové sběrnici, pouze zvýší rychlost z 14 na 18 Gb/s, přičemž i ceny paměťových čipů se snižovaly. Dalším relativním ušetřením by bylo zachování kapacity úložiště 1 TB, protože ceny v mezičase spadly zhruba na polovinu.
PlayStation 5 Pro může být velmi zajímavým mezigeneračním vylepšením. Poslední generace konzolí od svého uvedení ztratila oproti počítačům dech, co se týče výkonu, a cena při horších detailech nebo nižších obnovovacích frekvencích nemusí být tak silný argument. Zvýšení výkonu, nové funkce a podobná cena jako původní model by mohly pomoct.
Zdroje: MLID, Videocardz.com