Téma: Emulace her - jak hrát staré pecky

Téma: Emulace her - jak hrát staré pecky

Naříkáte, že dnešní hry nestojí za nic? Že se kdysi hrálo jinak, lépe? Nebo si jen chcete zavzpomínat u her vašeho mládí či vyzkoušet tituly z jiných platforem? Na okraji herní scény existuje jedno řešení – emulátory. Nechť náš článek slouží jako skromná brána do světa konzolových her na PC, PC her na konzolích a dalšího mezidruhového křížení.

Kapitoly článku:


Emu… co?

bleem!

Bleem! patřil k prvním emulátorům Playstation a stal se vůbec prvním použitelným emulátorem PSX vůbec. Ačkoliv je dnes již dávno mrtev a překonán, uvádíme jej zde, protože jeho vývoj probíhal oficiálně za účelem výdělku – bleem! se klasicky prodával na CD. Sony proti němu sice brojila, nicméně program nepoužíval originální BIOS konzole ani žádnou její patentovanou část, takže se spor táhl. Existovala i verze pro Dreamcast zvaná Bleemcast!, která dovolovala zahrát si na konzoli od Segy tituly jako Metal Gear Solid, Tekken 3 nebo Gran Turismo 2. Zajímavostí je, že bleem! nefungoval pod Windows XP a NT, takže hráči museli nainstalovat starší systém, třeba pomocí emulátoru Virtual PC, takže jeden emulátor pak běžel uvnitř druhého.

Emulace = pirátství?

Na pitevním stole

Connectix Virtual Game Station

Velmi úspěšný komerční emulátor PSX určený pro Macintosh a později i Windows, který vynikal svou téměř absolutní kompatibilitou a prodával se za poloviční cenu PSX. Úspěch dovedl Sony až k žalobě, ovšem spor vyhráli tvůrci emulátoru. Sony se však nevzdala – odkoupila celý program a poté jej dala k ledu.

Emulace × intelektuální dědictví = pirátství!

Emulace jako business

Herní společnosti jsou si vědomy i pozitivní stránky emulace – hráči si mohou i dnes zahrát prastaré tituly bez toho, aby sháněli často již takřka nesehnatelné, desítky let staré konzole nebo počítače. Aby veřejnost nebyla odkázána na neoficiální tvorbu, snaží se firmy jako Nintendo a Sony začlenit emulaci do svého oficiálního výrobního programu. Takto vznikla online služba na Wii jménem Virtual Console, díky níž si můžeme na konzoli současné generace zahrát hry ze systémů NES, SNES nebo Mega Drive. Nejedná se sice o emulaci v pravém slova smyslu, hry jsou často upravovány, aby běžely na novém hardwaru (jde i tzv. source port, zásah do zdrojového kódu hry; emulátory do her nezasahují), nicméně i odtud pramení odpor společností vůči emulátorům. Mají se starými hrami své plány a nejsou rády, když jim je někdo přebírá neoficiálně. To však nemění nic na tom, že pokud si chceme zahrát některou ze starších her, nemusíme si kupovat zrovna Wii nebo shánět prastaré herní systémy čpící spáleným prachem mezi součástkami. Následující strany hráčům přiblíží ty nejpoužívanější emulátory a osvětlí, co všechno lze od emulátorového nebe čekat.

Určitě si přečtěte

Články odjinud