Dá se říci, že společnost Haemimont Games chystá pro všechny stratégy skutečnou perličku - The Druid King je totiž jednou z mála her, které si berou jako předlohu právě střet Galské a Římské říše. Autoři čerpali mnoho podkladů ke hře ze slavného Caesarova díla "Spisy o válce galské" (pro latináře - "Commentarii de bello gallico"). Z tohoto spisu pocházejí informace zejména o tehdejších obyvatelích, politické situaci, nástrojích a způsobech válčení. Jenže The Druid King není čistě realtime strategií, má totiž v sobě i dost silnou dávku RPG - jistě, základem všeho je střet dvou odlišných kultur, ale na jeho pozadí se odehrává příběh plný intrik, odvahy, statečnosti, nenávisti i vášně.
 |
 |
 |
 |
Do bojů, odehrávajících se z převážně části na území Galie, se zapojí celkem čtyři strany. První jsou samozřejmě samotní Galové - početní a odvážní, však bohužel roztříštění v mnoho navzájem nepřátelských (či alespoň "ne přátelských") klanů a kmenů (znovu si vzpomeňte na Asterixe - vždyť i tam bylo vidět roztříštěné, osamocené galské vesničky). Často bojují sami mezi sebou a tak se zdatně oslabují, místo toho aby uznali již význam tolik známého a prověřeného úsloví, že "v jednotě je síla" a spojili se proti společnému nepříteli. Jejich síla tkví v hrdosti a zbožnosti.
"Galové jsou romantičtí visionáři. Těžko ovladatelný dav odvážných a divokých bojovníků. Nemají ani dobré zbraně, ani vojenské vzdělání, ale jedné věci mají více než všichni ostatní - odvahy. Bojují tak, jako si děti hrají - s horlivým, ale zároveň hravým nadšením. Mají mnoho skrytých schopností a navíc Druidy po svém boku, a to z nich dělá nebezpečné nepřátele." - 34. list z kroniky Sira Mordreda z Logrisu
| Jak to doopravdy bylo s Galy
Kolem prvního tisíciletí před naším letopočtem začaly do Galie pronikat keltské skupiny. Brzy si podrobili ostatní lid - měli totiž převahu v podobě dovednosti vyrábět železo, což jim umožnilo výrobu účinných zbraní. Na konci 3. století př. n. l. ovládali prakticky celou západní Evropu. Keltská rozpínavost probíhala současně i v jiných směrech - britské ostrovy, jižní Evropa, Malá Asie, Řecko. Je ale pravdou, že se toto nesmírné území nikdy nestalo říší. To proto, že jednotlivé kmeny si žárlivě střežily svou nezávislost a často mezi sebou vedly bratrovražedné války. Ani v samotné Galii se nikdy nevytvořil žádný jednotný stát. |
Druhou hlavní stranou jsou úhlavní nepřátelé Galů, tedy Římané. Mocný to stát, ba je lépe říci "impérium", s rozvinout sociální strukturou a propracovaným vojenstvím. To vše si ale žádá neustálou expanzi a dobývání nových území, ať již cestou relativně mírovou (která byla využívána jen velmi výjimečně) nebo, mnohem častěji, válečnou. Julius Caesar je výborný vůdce a je na nejlepší cestě stát se vládcem největší říše světa.
"Římané jsou symbolem řádu a prosperity. Jsou to ambiciózní profesionálové zaměření na své cíle a připraveni obětovat jim vše. Nedostatek vášně nahrazují vytrvalostí, metodicky sledují své záměry a nikdy se nevzdávají. Je pravděpodobné, že jejich síla brzy pokoří celý známý svět. Ačkoliv uznávají své bohy, své svobody si váží možná ještě více a ctí zákony své země. Avšak jejich společnost upadá - upadá na chamtivost, na chtíč po větším bohatství, zábavě a rozkoších." - 21. list z kroniky Sira Mordreda z Logrisu
 |
 |
Třetí strana jsou Teutoni, kteří reprezentují spojené germánské kmeny (aneb pravý opak Galů). Každý rok překročí řeku Rýn a snaží se rozšířit svá území - nebo alespoň do mrtě vyplundrovat cokoliv, na co narazí. Jejich hrůzostrašnost a početnost může nahánět hrůzu, ale zkušený stratég pozná, že bez dlouhodobého plánu nemají šanci na větší úspěch. Hledají bohatství a slávu, ale spoléhají přitom na štěstí, nikoliv na strategii a taktiku. Poslední stranou jsou tajemní Druidové, kteří ovládají děsivá starobylá kouzla. Jenom pár jich dokáže zastavit celou armádu. Dokáží rozvlnit nitky osudu tak, že národy vzkvétají a státy upadají.
Příběh této hry vypráví o mladém Galovi, jehož snoubenka je zabita Teutony během nájezdu na jejich domovskou vesnici. I on byl ošklivě zraněn, mysleli se dokonce, že je mrtvý - a jedině díky tomu se mu podařilo přežít krvavou bitvu. Bohužel ale jen proto, aby našel svou milou mrtvou, vesnici spálenou na popel a obyvatele vyvražděné. V oněch momentech hlubokého žalu se zapřísahal Bohyni války, že jí dá svůj život a život každého, koho zabije, pokud mu slíbí pomstu za jeho ztrátu. Bohyně jeho slova vyslyšela a tak byl jeho osud zpečetěn - stane se v této zemi, a později také v Zemi legend, hrdinou.
"Právě v den jarní rovnodennosti zaplavil houf jezdců celou zemi v dohledu. Nebylo žádáno o pomoc, žádná nebyla ani nabídnuta, každý z hrdých kmenů bojoval sám za sebe. Jedna po druhé padaly pevnosti pod náporem Teutonských nájezdníků a platily za svou svornost vlastní krví. Kde nestačila síla, přišla na pomoc zrada. A tak padl i Kormaris. Děti vřeštěly a ženy byly ubíjeny před zraky svých milovaných. V okamžiku hluboké bolesti a beznaděje, přísahal jeden muž na svatém místě - `Slyš mne, Bohyně války! Zapřísahám tě, abys mě pomstila. Každý život, který si vezmu, patří tobě! Dej mi sílu, kterou potřebuji.` Tak, v návalu hněvu, určil svůj osud. A osud mnoha dalších…" - 2. list z kroniky Sira Mordreda z Logrisu
Ale teď už se podívejme blíže na některé z vlastností, které nám tato RTS nabídne. Jednou z předních a nejzajímavějších budou zřejmě zkušenosti jednotek. Každá jednotka bude totiž získávat nové zkušenostní body s každým novým zabitím. Jakmile dosáhne určité hranice, může postoupit na další úroveň. A jak už to tak bývá, čím vyšší je tato úroveň, tím více nových zkušeností je potřeba k dosažení té další. Každá další úroveň ale přináší speciální bonusy - útočné, obranné či "zdravotní". To, kterých bonusů bude více, je dáno konkrétním typem jednotky.
 |
 |
Další zajímavostí jsou hrdinové. To budou klasické velitelské jednotky, k nimž bude možné přiřazovat další vojáky a tito hrdinové jim pak budou vůdci. Jakmile zadáte rozkaz tomuto vůdci, provede ho i celá jeho armáda. V čem tkví jejich výhody? Existují jisté speciální příkazy, které můžete udělit právě a jen vůdcům. Například "vtrhni na nepřátelské území bez toho, abys ohrozil svou armádu". Takové a další rozkazy pak umožňují hráčům plánovat velmi komplexní vojenské operace a ba i možná celé strategie. Jedním z největších přínosů velitelů je ale to, že přenášejí část svých bohatých zkušeností i na své vojáky. Tudíž pokud máte skupinku zcela nezkušených vojáků a přiřadíte je pod zkušeného velitele, budou mnohem silnější, než pokud je pošlete do boje samostatně.
Asi žádná dnešní strategie už nesmí opomíjet jednu ze základních taktických vymožeností, a to jsou formace. I v The Druid King jich bude na výběr hned několik (přesný počet zatím neznáme) - a každá z nich se navíc bude dělit na čtyři "podformace", totiž frontová linie, levé křídlo, pravé křídlo a hlavní tělo. To je oproti ostatním RTS obrovský skok vpřed, jelikož každá ze čtyř částí se může skládat z jiného typu jednotek a vy tak můžete dále a hlouběji rozvíjet svou taktiku. Některé formace navíc dávají jednotkám nejrůznější dočasné bonusy, například blokovací formace zdvojnásobuje jejich obranu a je mimořádně účinná pro úzké průchody.
| Druidové
V keltské společností měli druidové přední postavení. A přece víme málo o těchto důležitých osobách, které nemají obdoby v žádných jiných pospolitostech své doby. Jen řečtí nebo římští autoři se nám o nich zmiňují buď jako o kněžích, nebo jako o kouzelnících, básnících či filozofech. Zdá se, že všechny tyto úkoly plnili druidové současně. Jejich pojmenování znamená něco jako "mnoho vědoucí" nebo "mnoho vidící". |
Zajímavou vlastností této hry bude koncept jídla. Totiž, jídlo je již dnes v realtime strategiích docela zavedený pojem, jenže Druid King jej opět posouvá o krůček dál. Jistě, každá lidská jednotka potřebuje jídlo. Čím větší armáda, tím větší spotřeba jídla. Jakmile vám jídlo dojde, máte průšvih. Jednotky totiž pomalu začnou ztrácet zdraví! Proto je dobré si před každým větším tažením nějakou tu potravu našetřit do zásoby, abyste uprostřed pochodu nezjistili, že vám polovina vojáků churaví z nedostatku potravy. Tu budete získávat z vesniček rozházených náhodně po mapě. Z nich budete také získávat populaci, která je potřeba k výstavbě armády. Třetí základní surovinou, vedle jídla a populace, je samozřejmě zlato, které bude plynout z pevností.
Ani v Druidím královi nesmí chybět magie. Ta je zde reprezentována řečí bohů, které vládnou pouze druidové nebo římští kněží. Jedinou možností, jak magii praktikovat, tedy promlouvat řečí bohů, je sebeobětování - bohové jsou prostě krvežízniví a tak je cenou za mocnou magii vlastní krev. Jakmile jednou sebeobětování začne, mohou se připojit další druidi/kněží - kouzlo pak bude účinnější a déletrvající. Jakmile zbývá již pouze poslední kapka krve, kouzlo samo pomine a jeho vyvolavatel musí být samozřejmě urychleně ošetřen. Mezi kouzla, která v The Druid King spatříme, se řadí například nesmrtelných duch nebo jedovatá mlha.
 |
 |
Mezi poslední z příjemných vlastností Druid Kinga bude patřit námořnictvo, které se tak připojí k početné řadě dostupných jednotek a znovu rozšíří vaše taktické obzory. Navíc, počet jednotek, které budete moct vyrobit, je neomezený! Hráč se bude plně soustředit právě na svou armádu, nikoliv na stavění budov - ty budou již předem rozmístěny po mapě. Jak řekl jeden z vývojářů hry, "The Druid King se zaměřuje především na bitvy, strategii, taktiku, logistiku... a, mno, bitvy." To myslím mluví za vše.
Co se týká technického provedení, o grafice myslím není třeba příliš hovořit, jistě si uděláte velmi dobrý obrázek sami. Je jedním slovem nádherná. Engine je mixem 3D renderovaného terénu a 2D grafiky budov/jednotek. Hardwarové nároky jsou minimální - 300 MHz Pentium II, 64 MB RAM, Windows 95/98/ME/2000. Spolu se hrou by měl vyjít i editor, který vám umožní tvořit si své vlastní mapy a scénáře, ba dokonce i vyprávět celé dobrodružné příběhy. Jen tak mimochodem, mapy mohou být až 32000 x 32000 pixelů velké - takže o zábavu budete mít postaráno na delší čas. Multiplayeru se bude moct zúčastnit až osm hráčů.
Datum vydání hry The Druid King bylo předběžně stanoveno na jaro tohoto roku.