The Sum of All Fears – stop terorismu!

The Sum of All Fears – stop terorismu!

Tom Clancy si pomalu získává ve světě počítačových jmen pozici mezi legendami. Vždyť jeho jméno již zaštítilo nemálo her (přesné číslo si nepamatuji, ale to mi snad odpustíte) a minimálně stejného počtu se jistě ještě dočkáme. Krom toho však tento skvělý spisovatel píše i scénáře jako předlohu pro filmové zpracování některých svých knih. To se týká také připravovaného filmu The Sum of All Fears – který se díky společnosti Red Storm Entertainment objevuje i v podobě počítačové hry na našich PC.

Platforma: PC
Typ hry: takticko-strategická akce
Minimální konfigurace: procesor 450 MHz, 128 MB RAM, 1 GB na HDD, 16MB grafická karta, DirectX 8.0, Windows 95/98/2000/ME/XP
Doporučená konfigurace: procesor 600 MHz, 256 MB RAM, 1 GB na HDD, 32MB grafická karta, DirectX 8.0, Windows 95/98/2000/ME/XP
Testovací konfigurace: AMD Duron 600, 256 MB RAM, 1 GB na HDD, 32MB grafická karta, Windows 98
Multiplayer: ano - Internet (Ubi.com)
Domovská stránka: http://sumofallfears.ubi.com/
Výrobce hry: Red Storm Entertainment (http://www.redstorm.com/)
Distributor hry: Ubi Soft (http://www.ubi.com/)
Distribuce v České republice: Playman (http://www.playman.cz/)

Pojem terorismus získal po nešťastných událostech v USA na podzim loňského roku zcela nový rozměr. Přesto, že byl součástí každodenního života i v předchozích letech a desetiletích, právě nyní si kladou všechny země a všichni vrcholní představitelé světa za úkol jediné - vymítit terorismus ve všech jeho podobách. Vrátit tak lidstvu alespoň malý pocit bezpečí, který se pomalu ale jistě vytratil. Jak bude úspěšné všechno to snažení v reálném životě, jehož součástí jsem i já a pochopitelně i všichni, kteří čtou tuto recenzi, napoví až budoucnost. A pokud byste si snad chtěli vyzkoušet roli malého spasitele, který zbaví svět tohoto stále významnějšího fenoménu, můžete vyzkoušet titul The Sum of All Fears. A právě o něm bude tato dnešní recenze.

Lidé ze společnosti Red Storm Entertainment si znovu přihřáli svou vlastní polívčičku, pro lepší chuť však jejich šéfkuchař přidal několik odlišných ingrediencí. Tak by se ve zkratce dal titul The Sum of All Fears charakterizovat. Co si sami vezmete z této věty, je na vás. Pojďme se však nejdříve sami podívat na tuto hru, na to, co nového žánru taktických akčních her přináší, a zda-li má šanci uspět v nelítostném světě počítačových her. 

Intro a menu

Ve hře vás pochopitelně přivítá intro, které sice ukazuje terorismus ve skutečné podobě, žádné výraznější emoce či více zájmu o titul The Sum of All Fears však ve mně nevzbudilo. Ani u menu se nedočkáme žádné revoluce - to je totiž prakticky stejné jako v případě nedávno vydaného titulu Ghost Recon, jehož recenzi si můžete přečíst zde. Opět se tedy lidé z Red Storm Entertainment nezmohli na vypracování nového menu - ale neplatí to jen o něm.

 

 

Protiteroristická jednotka

Pod své velení samozřejmě dostanete patřičně vycvičenou jednotku těch nejlepších agentů FBI. Bez schopných vojáků byste totiž asi ztěží mohli konkurovat po hlavu ozbrojeným fanatikům a fundamentalistům. Jak už jsem zdůrazňoval, vašimi protivníky budou především teroristé ze všech koutů světa, navštívíte tak nespočet zemí - za všechny jmenujme Izrael či Libanon.

Bohužel, v každé z celkem 11 misí máte k dispozici všehovšudy 3 vojáky, konkrétně pak ty, kteří jsou součástí vašeho týmu. Nad ostatními týmy zúčastňujícími se dané akce nemáte žádnou kontrolu, což je oproti předchozím titulům společnosti Red Storm Entertainment značný rozdíl. A rozhodně si nemyslím, že je to změna pozitivní a hře prospěšná.

A jak je to s možností ovlivňovat výbavu samotných vojáků? Opět můžete vybírat pouze ze tří přednastavených "packů". Rád vzpomínám na původní titul Rainbow 6, který vám v tomto ohledu dával naprostou volnost. A do dnešního dne jsem nepřišel na jediný rozumný důvod, proč autoři nastavovaní výbavy tolik omezili.

Taktická část

Další text v tomto odstavci asi shrne jediná věta - kompletně jsme přišli o možnost dopředu plánovat průběh samotné mise. Výjimku tvoří několik málo příkazů, které můžete v průběhu akce vydávat. Autoři tak tentokrát doslova a do písmene obrali hráče o věcičku, která vždy patřila mezi to nejdůležitější v žánru taktických akčních her.

Spolehnout se tak musíte na mapu, která je součástí herní obrazovky. Standardně je totiž na ní zobrazen směr vašeho dalšího pohybu, v závislosti na zvolené obtížnosti pak kupříkladu také výskyt nepřátel.

Délka hry

Zcela jistě markantním a neomluvitelným nedostatkem hry je však její délka. Jak jsem již zmínil, vyzkoušet si můžete celkem jedenáct různorodých misí, které se odehrávají na různých místech světa, stejně jako v různá roční i denní období. Už ono číslo jedenácti misí není zrovna přesvědčivé, za nutnost se v dnešní době považuje minimálně 15-20 misí u každé nové hry. Pokud by stavba misí byla opravdu skvělá, může i onen zmiňovaný počet uspokojit i ty nejnáročnější jedince z řad hráčů. Zanechejme ale teorie a vrhněme se rovnou na hru. Na jak dlouho vám tak titul The Sum of All Fears vystačí? Ať už mi věříte či ne, mně se tuto hru podařilo dohrát za méně než hodinku, reálný čas tak bude o něco menší než celých 60 minut. Nevěříte? Projít všechny mise hry je totiž doslova a do písmene procházkou růžovým sadem. Proč? ...

 

 

Mám rád výzvy. Jak v reálném životě, tak v tom virtuálním, kterým mám pochopitelně na mysli svět herní zábavy. Proto se v mém žebříčku her na nejvyšších postech mimo jiné objevují i tituly, které jsou určeny spíše pro užší skupinku hráčů. Například, za všechny mohu jmenované božského Thiefa či skvělou simulaci nájemného vraha Hitman, o jehož druhém dílu jste si mohli nedávno přečíst i na našem serveru. Bohužel, The Sum of All Fears se do této vybrané společnosti zařadí jen opravdu stěží.

Hlavním problémem této hry je především stavba misí. Ty jsou vytvořeny v zastaralém stylu "prostřílej se, ukradni materiály, prostřílej se, prostřílej se, zachraň rukojmí, konec". Nikde žádná nápaditost, nějaký drobný pokus o změnu - ne, ne, ne! Můžu vám samozřejmě uvést i typický příklad. Například šestá mise vás zavede na teroristickou základnu. Vaším úkolem je jediné - získat potřebné materiály, překazit obchodní schůzku a zabít pro nás nevýznamného človíčka. Po krátké přípravě vás hra vrhne na kraj celé mapy. Po projití prvními dveřmi a zabití nic netušícího nepřítele se opět ladně přesunete do venkovní, a popravdě nepříliš přitažlivé, krajiny. Zde kupodivu nepotkáte jediného vojáka - což je v případě, že jste právě v týlu základny, dosti nepředstavitelné a ve skutečnosti nereálné. Po proběhnutí této pasáže (mimochodem, tichým pohybem se nemusíte obtěžovat), přichází čas na pozabíjení několika po zuby ozbrojených obchodníků. Všichni stojí uvnitř jedné z místnosti tak blízko u sebe, že padnou k zemi hned po několika sekundách, bez šance se bránit. A tak bych mohl pokračovat donekonečna. Nedočkáte se žádné kooperace s jinou postavou hry, náhlých zvratů… prostě něčeho, co by přerušilo jinak nudný stereotyp a dodalo hře alespoň špetku inovace.

Trochu zklamán jsem také umělou inteligencí nepřátel, která je pro hru tohoto žánru bezpochyby hodně důležitým faktorem. Byť musíte být v některých případech velmi obezřetní, vběhnout do místnosti plné dobře rozmístěných vojáků se totiž příliš nevyplácí, dají se podobné situace v celku lehce vyřešit. Například postupným vyvražděním všech zúčastněných protivníků. Bohužel se ze strany nepřátel nedočkáte žádných pokusů o přemístění, lepší krytí a tak podobně. Marně, opravdu marně jsem čekal, kdy mi do zad konečně vpadne přivolaná skupinka dalších hlídačů - ale bohužel se tak nikdy nestalo.

Většina misí se odehrává především v interiérech, což je samozřejmě oproti nedávno vydanému titulu Ghost Recon značný posun kupředu (a možná i dozadu, záleží to však na úhlu pohledu). Slušná je architektonická stavba budov, které bývají povětšinou i pěkně a účelně vybaveny :-). Přesto se však nemohu ubránit dojmu, že autoři až zbytečně často používají pro zatarasení cesty či doplnění pokojů kvantum naprosto nevýznamných a pouze překážejících beden.

Alespoň malá záchrana

Alespoň malou útěchou může být pro mnohé fakt, že na výběr máte z celkem tří obtížností. Není to na dnešní poměry sice nic zvláštního, alespoň částečně si tím však můžete prodloužit dobu strávenou u hry. Rozhodnete-li se tedy investovat do titulu The Sum of All Fears, doporučuji ihned zvolit minimálně střední obtížnost nebo využít několika voleb, které hra ještě nabízí. A právě o nich si teď povíme.

Před začátkem kampaně můžete aktivovat ještě několik voleb, které vám samotnou hru patřičně stíží. Chcete příklad? Pokud se vám tedy zachce, můžete zakázat ukládání aktuální pozice během mise - a věřte mi, rozhodně to není špatný nápad. Stejně tak jednoduše se můžete zbavit i podpory v podobě ostatních týmů, které jsou více než užitečným pomocníkem v souboji s nepřáteli.

 

 

Grafika, zvuky a hudba

Jestliže se celá tato dnešní recenze nesla ve stylu mírného zklamání z neochoty autorů z Red Storm Entertainment o nějakou významnější změnu, následující řádky tento můj názor jen a jen potvrdí. Při tvorbě grafiky bylo samozřejmě vsazeno na osvědčený engine, který známe například titulu Ghost Recon a který stále působí velmi efektně.

Ke zvukům netřeba nic významnějšího dodávat, stále působí velmi reálně, což je bezpochyby nejdůležitější. Hudba začíná být v poslední době stále významnější součástí každé hry, v případě titulu The Sum of All Fears však nic extra výjimečného nečekejte.

Tak trochu zklamání

Mám-li být zcela upřímný, po zahrání a dohrání titulu The Sum of All Fears se ve mně mísí dva navzájem až příliš odlišné pocity. Na jedné straně je to rozhořčení z neschopnosti tvůrců - to je tak těžké pokusit se každou hru alespoň trochu odlišit od běžného "standardu"? Pokud si totiž vezmeme hry společnosti Red Storm Entertainment, pak jsou rozdíly mezi nimi v některých případech naprosto minimální. Pozměněn bývá maximálně příběh, mise… toť vše. Nezdá se vám to na zcela novou hru málo?

Světlé stránky hry
  • Boj proti terorismu
  • Stále kvalitní zpracování
  • Dobrá grafika
  • Pozměněný herní interface
Temné stránky hry
  • Pouze 11 misí, délka
  • Možnost ovládat pouze jediný tým o maximálním počtu 3 vojáků
  • Absence taktické části
  • Prakticky žádné novinky

Ať tak či onak, pokud je stavba a vůbec náplň samotné hry opravdu vynikající, může být absence jakékoliv novinky bez problémů omluvitelná. Bohužel ani to ale není případ The Sum of All Fears - misí je pouze 11, navíc nejsou příliš dlouhé, o nějaké nápaditosti už nemůžeme mluvit vůbec. Škoda… Jako vždy se může The Sum of All Fears pochlubit skvělým zpracováním a dobrou hratelností, to je však titulům společnosti Red Storm Entertainment vlastní už od prapůvodního Rainbow 6.

Vyplatí se tedy investovat těžce vydělané penízky do titulu The Sum of All Fears? Asi by nebylo příliš moudré, abych tu vynášel nějaké přehnané závěry. Já jsem si svůj názor udělal (a nechám si ho pro sebe), vy musíte také. Snad vám v tom bude tato dnešní recenze nápomocna.

Grafika: 9/10
Zvuky: 8/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 7/10

Titulu The Sum of All Fears se nedá odepřít skvělé zpracování, které je ale konec konců vlastní všem titulům tohoto žánru společnosti Red Storm Entertainment. Nepříliš pozitivní hodnocení však více méně ovlivnila délka hry, stejně jako absence jakékoliv významnější novinky.

Celkové hodnocení: 7/10

Určitě si přečtěte

Články odjinud