Žánru tahovek už od pradávna vládne Civilizace. Tato samozvaná královna ale není jediná, která si chce pro sebe uzmout trůn. Za zmínku stojí třeba série Heroes of Might and Magic a moc pozadu nezůstávají ani dnes propírané eposy totální války. A zatímco veleznámá fantasy značka už spíše upadá, Total War zažívá svá nejlepší léta. Značka už dávno obrazila většinu historických epoch a dokonce se nyní pouští do jakýchsi znovuzrození starších her. Po hodně povedeném druhém Shogunovi tak nyní přichází na řadu už v pořadí druhá návštěva Říma, a opět je to rachot!
K významnému nabobtnání sice došlo, ale zatímco někde se velkoryse přidávalo, jinde v Creative Assembly provedli dosti patrnou liposukci
Tedy, on to měl být rachot. Mohutná reklamní kampaň a velkohubá prohlášení autorů nenechávali nikoho na pochybách, že Total War zase o pořádný kus naroste, a to opravdu do všech směrů. Realita výsledného produktu je ale trošku někde jinde. K významnému nabobtnání sice došlo, ale zatímco někde se velkoryse přidávalo, jinde v Creative Assembly provedli dosti patrnou liposukci.
Caesar a všichni ostatní umřeli
Ano, je to trošku k nevíře, ale Total War se snad vůbec poprvé topí v moři kompromisů a snaze zavděčit se všem. Zdaleka nejvíce to pocítí vlci samotáři, kteří si Rome II pořídí jako zábavu na dlouhé podzimní večery. Obzvláště pak ti z vás, co mají rádi příběhové filmečky a strukturovanou kampaň s postupně se objevujícími mechanismy.
Letos totiž nic takového nedostanete, a na to, že s Caesarem vrhnete kostky nebo se s Hanibalem zastavíte před branami můžete rovnou zapomenout. Druhý Řím totiž žádnou kampaň neobsahuje a vaši chuť po dobývání tak musí ukojit pouze různorodé scénáře za každý z desítky národů.
Asi jsem už moc zmlsaný od konkurence, která se o epickou a výpravnou kampaň minimálně snaží, ale zkrátka mně tato absence vyloženě irituje. Doslova jsem chvíli jen zklamaně zíral na monitor a marně hledal příslušnou položku v menu. Hodně to zamrzí obzvláště ve světle faktu, že tutoriál je přesně takovouto formou zpracován a dává jasně tušit ohromný potenciál, který mohl tento prvek mít.
Je rozhodně na co koukat a místy vám doslova polezou oči z důlků
Total War je totiž sakra pohledná hra, která uchvacuje nejen kvalitou textur a mamutím herním světem, ale pozadu nezůstávají ani filmečky v enginu hry. Škoda, že jsou ovšem jen dva. I tak je ale na co koukat a místy vám doslova polezou oči z důlků.
To všechno ale pouze v rámci sandboxových map na 300 tahů. Někomu to asi bude stačit, já hledal něco trošku jiného. Takzvanou volnou hru si totiž chci zahrát hlavně v multiplayeru, který to jediný v tomto ohledu zachraňuje. Takto velkou a na možnosti bohatou multiplayerovou hru totiž budete hledat jen těžko. Jediným soupeřem je tady zkrátka pouze Civilizace, ale ta přeci jen postrádá parádní bitvy.
Širý svět
Jak jsme v úvodu naznačili, každý odchod pro druhý Řím znamená také zisk. Za příběhovou kampaň jsme v tomto případě dostali opravdu nekonečný svět tak, jak ho starověcí myslitelé znali. Svět, který se směle může měřit s tím z Empire: Total War. Herní mapa totiž sahá od Anglie po Pobaltí a od samého severu Evropy až k branám starého Egypta. Když si to tak uvědomíte, můžete dobývat celou Evropu a docela velkou část severní Afriky. A to už je pořádně velké hřiště.
Vzhledem k velikosti herního světa je to pak také hřiště opravdu vizuálně opulentní. Obzvláště na silnějších strojích si můžete užívat širý svět v kvalitě odpovídající dnešní době a oproti předchozím dílům série druhý Řím překvapí i sympatickými detaily, jako jsou třeba rozrůstající se města. Není nic lepšího, než kdy se vám před očima pomalu z ospalé díry rodí prosperující velkoměsto. Tedy, pochopitelně vesnice, ale když tehdy to bylo všechno trošku jinak.
Nešikovný management
Všechno jinak je ale vlastně v celé hře. Zprvu jsem si myslel, že se obejdu i bez tutoriálu, ale změn ve fungování tahové části je skutečně dost a i zkušený harcovník se docela snadno ztratí. Hned na první pohled vás do oka například praští nový systém provincií.
Ty sdružují vždy zhruba pět měst, a pokud nedobudete všechny, tak se musíte o provincii vždy dělit s nepřítelem. A to už samozřejmě není dobré pro růst populace, příjmy a hromadu dalších věcí. Ve výsledku tak stejně většinou syslíte do zásoby rovnou celé provincie abyste pak v budoucnu nemuseli řešit problémy. Mnohdy vás tak autoři až příliš násilně nutí do kroků, které byste jinak ani neudělali.
Spolu s novými ikonkami pro jednotlivé budovy a titěrnými fonty se jedná o nepřehlednou a dle mého ani ne moc účelnou změť
Daleko větším problémem je ale nové menu pro zprávu jednotlivých oblastí. To je zbytečně malé a na to, kolik má obsáhnout informací zcela nevhodně navržené. Spolu s novými ikonkami pro jednotlivé budovy a titěrnými fonty se jedná o nepřehlednou a dle mého ani ne moc účelnou změť, na kterou si jen tak nezvyknete. Tady se snad dá jen s povzdychem zavzpomínat na Napoleona a s trochou snahy rozpačitou správu a výstavbu měst přetrpět.
Ne všechny novinky jsou ale jen k vzteku. Vzhledem ke sloučené výstavbě v městech skrze provincie už nemáte kde nabírat vojáky. Nově je tak rekrutujete přímo v poli přes ikonku u generála. Jedná se poměrně o dobrý nápad a vzhledem k podivné správě měst o skvělou pomůcku.
Bohužel pořád nelze posouvat jednotkami bez velitele
Myslelo se navíc i na detaily a nelze rekrutovat na nepřátelském území. Stejně tak potěší nutnost hlídat si vzdálenost, na jakou armádu posíláte a náklady na její udržování. Na to všechno se nabalilo hned vícero možností a jedná se o velmi příjemné prvky, které dodávají hře na autenticitě. Bohužel ale pořád nelze posouvat jednotkami bez velitele.
Atmosférické dobývání
To už zase tak realistické není, ale nejedná se o nic významného. Generál se navíc vždycky hodí. Nikdy nevíte, kdy vás nepřítel překvapí v poli a dojde k bitvě. Ty se už tradičně odehrávají v reálném čase a na rozdíl od tahové části se takřka striktně drží zaběhlých tradic. Za zmínku stojí snad jen možnost nechat ovládat konkrétní jednotku umělou inteligencí. A leč se to zdá jako prkotina, někdy se v bojové vřavě opravdu ztrácíte. Není totiž problém do pole nahnat až čtyřicet tisíc individualit a rozdat si to jak na vyprahlé pevnině, tak i na moři.
Právě kombinace námořních a klasických bitev při obléhání příměstských měst jsou největším tahákem propracovaného a co mohu říci, tak i realitě věrného soubojového systému. Nemohu si pomoct, ale bez pušek a se starými dobrými meči má Total War mnohem větší šmrnc. A kombinování ostřelování pobřeží, vyloďování armády a spojeneckého útoku z pevniny nejen dobře vypadá, ale díky povedenému a hlavně přehlednému ovládacímu rozhraní se tak i hraje. Vyzdvihnout pak opět zaslouží grafika a skvělé ozvučení. Atmosféru mají v Creative Assembly zmáknutou na jedničku!
AI už umí trošku ovládat vlastní jednotky a neposílá je do nesmyslných míst nebo se jen tak zběsile nepouští do šílených útoků
Soubojová část si tak kritiku zaslouží pouze za umělou inteligenci. Ta opět není nic moc a o pokroku můžeme mluvit pouze hodně rezervovaně. Ano, AI už umí trošku ovládat vlastní jednotky a neposílá je do nesmyslných míst nebo se jen tak zběsile nepouští do šílených útoků. I tak je ale pořád co zlepšovat.
Třeba pathfinding vašich jednotek tady prakticky nefunguje a samotná městská zástavba je mnohdy nebezpečnější než protivníkovy meče. To vše ale jde na vrub především zvětšení bojové plochy. Oproti minulým dílům totiž musí počítač brát v úvahu zase mnohem více prvků a není tedy divu, že je někdy vyloženě zmatený.
S češtinou vpřed
Pokud opravdu o pokroku umělé inteligence musíme mluvit, bude to rozhodně ve spojení s diplomacií. Ta doznala významných změn a funguje podobně jako u páté Civilizace. Jen možností je stále trošku méně. Za to ale AI umí mnohem lépe vyhodnotit situaci a pracuje s ohromujícím množstvím proměnných. Jen počítejte se mnou - dvacítka jednotek, desítka národů, téměř nekonečná herní mapa a doslova telenovela diplomatických vztahů.
O to více pak zaslouží uznání český distributor, který hry u nás vydává v české lokalizaci s titulky, a to včetně skutečně megalomanské encyklopedie, která obsahuje dokonce i otitulkovaná videa. Nejen, že je za tím vidět hora práce, ale kvalita samotného překladu je také více než ucházející. Bravo.
[gamebox Total War Rome II:25746]
Nejen kvůli tomu tak ve výsledku Total War pořád bojuje v ranku hodně nadprůměrných her. O perfektním zážitku ale mluvit nelze. Mnohá zjednodušení a nelogické předělávky tady totiž zápasí s nádherným a obrovským herní světem a zábavnými bitvami. Absentuje však větší počet historických scénářů a hlavně příběhová kampaň, která mohla být parádním tahákem. Kdyby ale v závěru bitvy nepřispěchal multiplayer, mohlo to být ještě o kapánek horší. Jinak vřele doporučujeme.