Být vládcem malého ostrůvku v karibském moři, který je daňovým a turistickým rájem a to vše ve stylu strategií typu SimCity? Možná trochu praštěné, ale s příchodem hry Tropico rozhodně ne nereálné. O tomto titulu jsme průběžně informováni již poměrně dlouhou dobu – sice po malých špetkách, ale i tak je nám jasné, že Tropico by nemuselo dopadnou špatně.
Jak už jsem v úvodu naznačil, hra je inspirována sérií SimCity, z čehož jasně vyplývá, že se jedná o budovatelskou strategii. V ní se ocitnete v kůži vládce malého ostrůvku, který se musí snažit, aby jeho zem prosperovala. Hra je natolik realistická, že záleží pouze na vás, jaký typ hry si vyberete – můžete se stát diktátorem, vyhlašovat stanné právo, prostě si ze své země udělat komunistickou baštu nebo můžete postupovat poněkud kapitalističtějším stylem a udělat z vašeho ostrova daňový či třeba turistický ráj do kterého budou jezdit američtí milionáři na dovolenou (tedy možná, to jsem se nechal trochu unést).
Budovatelská strategie, jakou Tropico bezpochyby je, se samozřejmě zabývá především výstavbou všech možných i nemožných objektů. Ve hře jich naleznete okolo stovky – od lázní, přes klasickou banku až po plantáž s cukrovou třtinou. Záleží však samozřejmě jen na vás, jaký typ budov budete stavět a jakým směrem povedete průmysl a zemědělství vašeho státečku.
Nesmíte však také zapomenout na svůj lid, který je základem celé hry. Pokud se totiž zaměříte pouze na budovatelskou stránku hry a nebudete se starat o vaše občánky, může se stát, že budete svrženi či se prostě lidé přestanou množit (zní to možná trochu legračně, ale je to tak!). Ale neděste se. I v takovémto případě můžete situaci vyřešit například vystavěním zábavného centra či zmenšením pracovního vytížení vašich oveček a vaše pozice bude opět neotřesitelná (v případě nedostatku populace můžete dokonce zakázat antikoncepci).
Jednotliví občané vašeho karibského ostrůvku mohou vykonávat 45 různých profesí. Z nich však neplynou do vaší pokladny žádné dolárky, protože na daně se v této hře nehraje – peníze získáte až exportem či turismem a to dává hře dávku určité zajímavosti – nikde totiž není psáno, že vámi exportované zboží se setká s ohlasem. Třeba o ně ve světě nebude vůbec zájem a dolárky budou fuč.
Výbornou možností je zlepšování kvalit vašich pracovníků, které můžete jednoduše poslat do škol, nebo je nechat, aby v nějakém oboru získali praxi. Ve hře pak funguje také tzv. „nepřímá“ motivace – tou můžete měnit rovnováhu mezi jednotlivými profesemi a ze zemědělského státu udělat během chvíle zemi zaměřenou třeba na těžební průmysl. A jak to provedete? Je to jednoduché: prostě snížíte platy v zemědělství a s těžebním průmyslem provedete pravý opak. Lidé pak přijdou na to, že už se jim farmářství nevyplatí a že se jako horník uživí mnohem, mnohem lépe.
Celou hru vám pak může kromě jiného znepříjemnit spousta okolních vlivů – mám na mysli matku přírodu, která vám může deštivým počasím zničit celou roční úrodu cukrové třtiny či pomocí hurikánu zničit vaše obří turistické město. Následky jejího řádění mohou být opravdu katastrofální a tak se v některých částech hry vyplatí myslet i na zadní vrátka.
Podtrženo a sečteno vypadá zatím Tropico na fantastickou hru, která může opět pod dlouhé době potěšit masu po budovatelských strategiích toužících pařanů.