Opět tu máme Playgames s jeho vysokým počtem krátkých článků, nějakým tím zásadním omylem a nejistotou, kdo vlastně některé příspěvky psal. Hlavním tématem je zřejmě simulátor Dropship, který si odnesl maximální hodnocení a zdobí i obálku čísla. Také se ptáte, jak toto periodikum zareaguje na současné změny na trhu?
Opět tu máme Playgames s jeho vysokým počtem krátkých článků, nějakým tím zásadním omylem a nejistotou, kdo vlastně některé příspěvky psal. Hlavním tématem je zřejmě simulátor Dropship, který si odnesl maximální hodnocení a zdobí i obálku čísla. Také se ptáte, jak toto periodikum zareaguje na současné změny na trhu?
Protože Xgen přinesl do nového roku zvýšení počtu stránek a navíc se nám narodil neoficiální PlayStation 2 magazín (kterému jsem omylem vytýkal absenci demo-disku), Playgames však zůstává stále beze změny a to ve všech ohledech. Jestliže v minulosti byla na jeho stránkách k dohledání informace, že Gran Turismo 3 vyšlo na CD a Final Fantasy X bude mít orchestrální soundtrack, pak v tomto čísle se dozvíte, že po Silent Hillu 2 nám jeho autoři přináší další pecku, Shadow of destiny. Pokud se o dění ve světě PS2 alespoň trochu zajímáte, pak nejspíš víte, že tento titul se v Evropě jmenuje Shadow of memories a vyšel tu mnohem dříve, než Silent Hill 2. Jednoznačně nejlepší na tom je fakt, že článek v Playgames je zařazen a psán jako preview! Takže se uklidněte, GT3 skutečně je na DVD a díky tomu jednak rychleji nahrává tratě a jednak obsahuje více kvalitní hudby, Final Fantasy X doopravdy nemá orchestrální soundtrack, je to zase stejná hromada elektronických zvuků jako u předchozích dílů, pouze o malý krůček kvalitnější (technicky) a Shadow of memories si už můžete klidně zahrát, najdete jej nejspíš v bazaru. Zkrátka a dobře, ačkoliv má Playgames mé sympatie jako ostatně každý, kdo se u nás pokouší psát o konzolích, občas projdou jeho odbornou korekcí na stránky takové divy, že se člověk ptá sám sebe, zda tento časopis o PlayStation vůbec tvoří hráči dostatečně sblížení s touto platformou.
Když otevřete únorové číslo, na pár vteřin vás zdrží kraťoučký úvodník (kde jsou ty časy úvodníků v prvních číslech Score od Iceho… pamatujete?), který však obsahuje jeden velmi povedený vtip v drobné vysvětlivce pod textem (málokdy najdete v tomto druhu časopisu skutečně vtipnou poznámku – paradoxně na rozdíl od anglických časopisů stejného ražení). Jako další mne dokonale rozesmála upoutávka na Halo pro PlayStation 2 – kdo ji neviděl, ten neuvěří aneb skvěle koncipovaný žert číslo dvě. Hned první velký článek si získal mé uznání, neboť se zabývá jednou z nejožehavějších budoucích her pro PS2, které bylo jinde věnováno nezaslouženě málo pozornosti. Onimsuha 2 patří k těm nejočekávanějším projektům v zahraničí a před svým vydáním tak ještě zvýšil prodejnost prvního dílu (přes dva milióny kusů, porovnejte prosím s libovolným PC titulem). Výborně zvolené téma a skutečně povedený výběr screenshotů (nepatří k těm, které jste už viděli). Ještě si zopakujme, že Onimusha je survival horor (mimochodem jedna z verzí sloganu pro hotový film Resident Evil zní „Survive the horror“) od autorů RE a kdo hrál první díl nebo viděl ukázky z druhého, jistě už střádá penízky na Onimsuhu 2. Playgames obsahuje záplavu dalších preview, mezi nejzajímavější bych zařadil nepochopitelně vypadající Outcast 2, stejně nepochopitelnou (z jiných důvodů) Giants a zbrusu nový díl ze série Medal Of Honor pro PS2.
Třetím místem pro zasmání je velmi kvalitní komics, který svým scénářem silně převyšuje konkurenční Xgen. Nejobsáhlejší téma čísla je „Historie RPG na PS“, což je skutečně povedený a profesionální článek, obsahující místy velmi vzácné informace, nicméně lehce zesměšňující několik klasických titulů v rámci žánru. Opravdoví nadšenci RPG tedy s autorem často nebudou souhlasit, pro ostatní je to však dobrý seznam potenciálních kandidátů na vyzkoušení. Následuje plakát, který je pro tentokrát mnohem povedenější, než u konkurence.
Mezi recenzemi si autoři pořádně zaryli do Maxe Paynea, který je skutečně na PS2 horší, než jinde, i tak si ale zaslouží pozornost každého milovníka originálních a akčních her (prodejnost mluví za vše). Recenze na Dropship mi připadá mírně nevyrovnaná, jelikož navzdory mnoha originálním prvkům je tato bezpochyby kvalitní hra na hony vzdálena dokonalosti, kterou jí autor recenze přiřknul nejvyšším ohodnocením. Skoro by se řeklo, že čtete oficiální časopis od Sony (výrobce hry). Jako Xgen a každý soudný člověk, i Playgames se pořádně svezl po konverzi české hry Hidden and dangerous pro PlayStation. Není divu.
Za recenzemi následují články o těch nejhorších a nejlepších klasických hrách, tentokrát věnované Tomb Radierovi a ESPN Hockey Night. Obsáhlá sekce návodů a triků se věnuje Soul Reaverovi 2, Project Eden, FF IX, Devil May Cry, GTA 3 a dalším. Najdete zde také první pořádnou reklamu na Metal Gear Solid 2, začátek března se totiž rychle blíží (mimochodem nově vzniklá oficiální evropská síť pro MGS2 je ze všech tří tou nejlepší).
Filmu a hudbě je věnována jedna stránka časopisu, což mi připadá rozumnější a lepší, než u Xgenu (tam jde o mnohem, mnohem větší počet stránek). Na samotném konci čísla pak naleznete povídání o MMORPG, související s příchodem On-line Final Fantasy XI.
Žádné dopisy od čtenářů (neuvěřitelné). Stejně nelibě nesu články bez podpisu, které jsou trvalým neduhem Playgames.
Playgames nám ve svém posledním čísle nepřichystal žádné výraznější překvapení. Člověk si skoro říká, jak se může něco tak průměrného udržet v současné konkurenci. Odpověď je jednoduchá: nemůže. Pokud se Playgames věnuje výhradně PS a PS2, pak zkrátka musí projít nějakou radikální změnou, neboť nový PS2 magazín je mnohem lepší po všech stránkách a to ještě není oficiální OPSM2, u nějž najdete i disk s ukázkami. Playgames přitom rozhodně není levný časopis (65,- Kč) a tak bude mít v nejbližší době hodně co dělat, aby se vyrovnal s divokou situací na trhu konzolových časopisů u nás. Nejlepší na tom samozřejmě je dopad na čtenáře a zákazníka, neboť ještě před pár měsíci Level přestal psát o konzolích a našinec si mohl zoufat. Nyní je situace docela jiná a neříkejte mi, že to nesouvisí s celkovým zesílením pozice videoherní (rozuměj konzolové) zábavy ve světě.