Před nějakou dobou vyšel na Doupěti článek o vývoji her, ve kterém jsme se zaobírali tím, kdo by neměl chybět ve správném vývojovém týmu. V dnešním článku navážeme na naše minulé povídání a povíme si něco o tom, jaké typy týmů existují, kdo je tvoří apod. Zajímá-li vás alespoň trochu problematika spojená s vývojem her, čtěte dále.
Jak jsme si řekli minule, základem všeho je tým několika lidí. Ten by měl dobře fungovat po stránce komunikace a od toho odvíjející se spolupráce. Tým tvoří většinou několik lidí, kteří se navzájem dobře znají a bydlí nejlépe v jednom místě. To sice není podmínkou - existují i výjimky potvrzující pravidlo – virtuální týmy lidí, kteří se osobně neznají a komunikují spolu přes internet na různých chatech nebo pomocí ICQ či IRC. Jako příklad uvedu Ward Six Entertainmet, což je skupinka pár lidí, kteří se navzájem nikdy neviděli a každý z nich bydlí na jiném konci světa a jsou hlavně známi svými konverzemi hry Quake.
Česká republika je na počet týmů, ať amatérských či profesionálních, poměrně bohatá. Asi bezkonkurenčně nejznámější jsou brněnští Illusion Softworks či jejich neméně slavná divize Pterodon Software. Ale nejsou u nás sami, z profesionálních týmů bych jistě dále jmenoval například 7FX, Black Element Software či Bohemia Studios. Náplní práce lidí působících v těchto týmech je tvorba her. Ha, řeknete si, to by se mi taky líbilo. Ovšem ne tak zhurta. Kdybyste se zeptali kohokoli z nich, zda je vývojařina těžká věc, určitě by vám všichni svorně odpověděli, že ano. Mnohdy jde o tisíce hodin práce strávených před světlem monitoru, než si zajdete do obchodu a koupíte si finální výrobek.
Další významnou skupinou jsou týmy amatérské. Takovéto týmy jsou tvořeny především studenty středních nebo vysokých škol, kteří hry dělají čistě jen pro potěšení své i druhých. Tvoří většinou po večerech, o víkendech, věnují jim každou svou volnou minutu. Jakmile je dílo dokonáno, šíří se na bázi freeware a o nějakých penězích za hru si mohou nechat jen zdát. A z toho důvodu hry, které jsou freeware, mají povětšinou nevalnou kvalitu, ale občas výjimka potvrzuje pravidlo, například Dáma od Ignitronu nebo Kulič o Hippo Games – tyto hry by mohly směle konkurovat zahraničním freeware hrám, a určitě by měly úspěch.
Někde na pomezí profesionálů a amatérů se nacházejí ty týmy, které hry dělají ve volném čase, avšak ještě při nějaké další činnosti jako je zaměstnání nebo škola a snaží z vyvíjené hry získat nějaké peníze. Teď nemám na mysli shareware, ale obyčejný komerční titul. Zářným příkladem toho byť tým Peregrius se svým Ronem Loo, kde většina jeho členů ještě vedle vývoje studuje nebo pracuje. Tento způsob je, dle mého názoru, trochu riskantní, možná i šílený, kdy můžete dva roky dělat na něčem, co vůbec nemusí mít úspěch a bude z toho propadák, protože zde nejde o „full-time“ práci, a tak se někdy stane, že technologie postupem doby zastarají a hra je pro komerční účely nepoužitelná, protože jednoduše zaspala svou dobu.
Výběr správných lidí do vašeho týmu je věc, kterou jsme si popsali minule a nemá smysl se jí tudíž moc zabývat. Co vám lze doporučit? Sestavujete-li tým za účelem vývoje her, asi hlavně toho amatérského, vybírejte pečlivě, někdy v budoucnu by se vám tato volba mohla mnohonásobně vrátit. A taky proto, že ne každý na to má a obecně o developerech panuje rozšířená představa, že celý den houpe nohama, hraje hry a občas naklepe pár řádků zdrojového kódu. To ne, to je omyl…
Zde bych pomalu tento díl našeho miniserálu pro dnešek zakončil. Příště si povíme něco o tom, jak vzniká hra od svým počátků, kdo stojí při jejím zrodu a co vše se děje, než si ji koupíte v obchodě nebo stáhnete zdarma někde na internetu.