Pokud jste četli úvod předcházejícího dílu, tak jistě víte, že minulou sobotu se v Britannii konal velký turnaj. Jak takový turnaj probíhá, jak vypadá, jaká je taktika vítězů a mnoho dalších zpráv ze zákulisí se dočtete právě dnes. Turnaj se konal při příležitosti svátku bohaté, vznešené a všemi vážené paní Sabiny de Onyx, která také sponzorovala ceny pro vítěze.
Turnaj se konal při příležitosti svátku bohaté, vznešené a všemi vážené paní Sabiny de Onyx, která také sponzorovala ceny pro vítěze. Zúčastnit se mohla pouze tříčlenná družstva, za což organizátoři sklidili vlnu nevole u některých dobrodruhů, kteří by se jinak rádi zúčastnili soubojů muže proti muži. Nu ale což, všichni žbrblalové se prý mohou těšit na příští turnaj, který by měl být určen právě jednotlivcům.
Paní de Onyx byla skutečně velmi štědrá a výše odměn vskutku královská. Mírným zklamáním byla malá účast – přihlásily se tři týmy a tak si všichni odnesli některou z cen. Odměnou pro družstvo na prvním místě bylo 150 tisíc zlatých (pro srovnání – celokovová zbroj koupená v obchodě vás přijde přibližně na jeden tisíc zlatých), 6 bronzových sošek (sošky jsou jakýmsi vyznamenáním a oceněním hráčů; můžou si za ně pořídit některé věci, které za peníze nelze koupit, např. větší domy, hrady nebo tvrze), kouzelné šperky, zbroj, přísady na kouzlení, slávu a Zostrichy, což jsou zvířata podobná obrněným pštrosům. Týmy na druhém a třetím místě získaly nižší odměny, ale i tak se jim účast v turnaji bohatě vyplatila a počáteční investice 15 000 zlatých, které bylo nutné zaplatit jako startovné, rychle vrátila.
Vzhledem k slabé účasti bojovali spolu všechny týmy pouze jedenkrát a na základě jejich výsledků bylo určeno pořadí. Soutěž probíhala uvnitř jedné z ohrad pro chov koní paní Sabiny a mohli se jí zúčastnit i diváci, kteří postávali kolem. Jedinou podmínkou jejich přihlížení bylo tzv. „hidnutí“ před začátkem každého zápasu, aby zbytečně nerušili bojující hrdiny uvnitř ohrady. „Hidnutí“ nebo také hidding je schopnost postav stát se na určitou dobu neviditelnými, nesmí se ovšem pohnout jinak se prozradí. To se ukázalo být malým problémem pro většinu zúčastěných, protože jejich dovednost v této schopnosti nebyla ještě tak vysoká, aby se jim podařilo schovat se před začátkem zápasu, natož na povel organizátorů. Situaci divákům znesnadňovali i stále noví příchozí, kteří po skrytých postavách šlapali (všichni se snažili dostat na místa s nejlepších výhledem co nejblíže ohrady) a tím je znovu odhalovali. Jak je vidět, diváci to občas měli těžší, než samotní bojovníci.
Organizátoři rozdali jednotlivým týmům barevné pláště podle jejich příslušnosti a tak jsme se mohli těšit na soupeření mezi černými, modrými a červenými. Bylo zajímavé sledovat, s jakou taktikou každý s týmů nastupuje do soutěže. Nad bojovníky, kteří jsou nedoceněnými postavami, měli jasnou převahu vampíři a mágové. Zkušený vampír dokáže pořádně zatočit i s vytrénovaným bojovníkem a tak není divu, že v jednom ze zápasů získal tým se dvěma vampíry velice brzy znatelnou převahu a nakonec se stal i vítězem celého turnaje. Někteří hráči ukázali víc než jasně, že nemají dostatek zkušeností a taktického myšlení, což se jim zakrátko stalo také osudným. Nejdůležitější zprávy z celého turnaje hlásili organizátoři do světa, takže se o nich zakrátko dozvěděli všichni právě přítomní obyvatelé Britannie.
Po skončení turnaje následovalo slavnostní předávání cen, kterého se zúčastnila i velvyslankyně Lorda Britishe, sličná GM Trinity, která přidala každému z účastníků navrch jedno políbení. Toho si mnozí cenili víc než věcných cen ;-).