nebola tato hra niekedy pribalena ako CD priloha ku casopisu SCORE a plne v cestine? zda sa mi, ze ano.
Je to tak, moc dobře si to pamatuji. Tehdá jsem ji hrál poprvé.
Stejně jako existuje seznam filmů co je třeba aspoň jednou v životě vidět, a seznam kapel které je třeba aspoň jednou živě vidět, patří Planescape Torment na seznam her které je třeba aspoň jednou zažít. Ponořit se do příběhu, do vztahů těch postav a NPC, do té dekadentní a prohnilé atmosféry města Sigil a zejména The Hive. Povídat si s bosorkou Ravel Puzzlewell o tom, co může změnit podstatu člověka. A brečet jak malý fakan když [spoiler] prohlásí "He matters more to me than my own life", načež [spoiler] jí zabije. Fantastická hra, fantastický příběh.
Já nevím, můžete mě nazvat "konzervou", nebo teďkom oblíbeným "boomerem" ale hry od Black Isle (BG1, BG2, IWD, IWD2, PT, Fallout, Fallout 2, Lionheart) patří mezi ty největší klenoty herního světa. K tomu přidat HoMaM3 nebo takový Jagged Alliance 2 či UFO: Enemy Unknown a ani v roce 2024 nenajdou, ve všeobecném pojetí, konkurenci.
> Dílem je to slabším příběhem, který nepůsobí tak kreativně a překvapivě, jako když jsme se do tohoto světa podívali prvně.To mě vcelku překvapuje, když má každá z těch her ůplně jiný svět a setting.
Je to tak. Příběh a svět je jiný. Ale i tvůrci mluví o tom, že jde o následníka původní hry. Já tím myslel to, že i když je i druhý díl docela bizár, už zkrátka nedokáže tak překvapit, jako díl první. I ta kreativita mi nepřišla tak úchvatná, jak v jedničce...
Já jsem si takhle před pár lety střihl Fallout 1 a 2, to bylo panečku pošušňáníčko, z těch starých her je prostě cítit láska k řemeslu od jejich tvůrců...
BG1 jsem dohrál minimálně 15x. BG2 až do konce cca 3x. Planescape jsem začal také snad 10x, ale nikdy jsem ho nedohrál. Vždy jsem se dostal někam do půlky, uprostřed Sigilu jsem se začal ztrácet - občas ty úkoly byly takové trošku... no, ne chaotické, ale pamatovat si příliš mnoho v zásadě noname postav, které se někde jen mihly... Úkoly, kde nebylo moc vodítek, jak je splnit... Prostě ta zábava postupně trošku upadávala, plus i to, že šlo až na kratší výjimky stále o prostředí jednoho města..Ale nevzdávám to, určitě se k PT ještě párkrát vrátím a třeba ho někdy i dohraju.
Tak on P:T je víc interaktivní kniha než cokoliv jiného, a tak se to musí i brát. Kdysi "hrál", dohrál, dobré to bylo.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.