16
Fotogalerie

Zóna: Tajemství Černobylu - piknik u jaderné elektrárny | Recenze

Zóna: Tajemství Černobylu platila za jednu z nejočekávanějších her loňského roku. Výrobě hry se ovšem nevyhnuly jisté komplikace, a tak na pulty obchodů dorazila až těsně před Vánoci. V redakci jsme si tedy vánoční svátky okořenili výlety do černobylské zóny, ze kterých jsme se vrátili teprve nedávno.

Plusy
Parádní "černobylská" atmosféra
Příběhovost
Více zakončení
Herní kostra
Minusy
Obrovský vliv náhody
Ve své podstatě tuctová hra
6  /10

Že vám Zóna připomíná PC hru S. T. A. L. K. E. R.? Není to žádná náhoda, hra je na počítačové předloze v podstatě založená, tvůrci PC hry však polskému Rebelu nedovolili ve hře použít ikonický výraz stalker, proto zde ani žádné nenajdete. Osamělé dobrodruhy, kteří se do Zóny vydávají hledat různé artefakty a mutanty zde nazývají mrchožrouty, nebo chcete-li v angličtině scavenger. Je to poněkud zvláštní, protože inspirace počítačovou předlohou je znát na každém kroku, pokud však nejste militantními fanoušky předlohy (nebo ještě militantnějšími nepřáteli překladů BF), vadit vám to nebude a překážet při hraní už vůbec ne.

IMG_20201223_194227_HDR.jpgIMG_20210102_133502_HDR.jpgIMG_20210102_133647_HDR.jpg

Na první pohled vypadá Zóna jako postapo hra, to ale není pravda. Děj se odehrává v alternativní budoucnosti, v níž došlo k nehodě v jaderné elektrárně v Černobylu a následnému úniku radiace. Na ten popud sovětská vláda oblast kolem elektrárny, kterou nazvala Zóna a velice bedlivě ji hlídala… tedy až do doby, než SSSR začaly docházet peníze a vojenská ostraha na hranicích Zóny začala být stále prostupnější a prostupnější. Za ty roky se do Zóny tu a tam vydávali mrchožrouti, kteří zde na vlastní nebezpečí hledali svou kořist, ať už to byly nejrůznější artefakty v podobě radiací změněných rostlin nebo nerostů, nebo mutantů – zmutovaných zvířat a kdo ví čeho ještě…

IMG_20210102_135110_HDR.jpgIMG_20210102_134952_HDR.jpgIMG_20210102_134636_HDR.jpg

To je v kostce příběhové pozadí hry. Co se týče vašich alter eg, za která můžete ve hře hrát, na výběr je 10 postav, které se liší svými statusy a schopnostmi. Pozitivem je, že za každou z postav je trochu jiná, nám nejvíce seděl Mystik Lucas, špion Daniila a poněkud překvapivě také turistka (zlatokopka) Tamara, která se do Zóny vydala na výlet, a nakonec společně s Vladimírem Iljičem Leninem začala vládnout světu, ale o tom až později. Trochu nás zamrzelo, že o svých postavách nic nevíte. Jejich karty jsou sice oboustranné, takže jsme doufali, že druhá strana nám nabídne příběh postavy, ale chyba lávky.

Máte v kapse dost šroubků?

Zóna: Tajemství Černobylu je kompetitivní hra, vyhrává ten, kdo se jako první dostane do sarkofágu a úspěšně vyřeší kartu střetnutí. Nicméně dostat se k samotnému jádru nebude jen tak. Herní plán je rozdělen do tří oblastí – zatímco v zelené se moc bát nemusíte a s trochou štěstí a dobrou výbavou se v ní můžete pohybovat dle libosti, v oranžových oblastech už pořádně přituhne a zatraceně si rozmyslíte, jestli v nich chcete přečkat fázi střetnutí. Červená oblast pak přímo sousedí se sarkofágem, zde vás žádné karty střetnutí nečekají, tady budete rovnou bojovat s nepřáteli.

IMG_20201222_224937_HDR.jpgIMG_20210102_134119_HDR.jpgIMG_20210102_134056_HDR.jpg

K tomu, abyste se dostali do sarkofágu potřebujete úspěšně vyřešit dvě tajemství. To znamená, že se budete muset dostat do dvou ze čtyř tajných lokací, Vládního bunkru, Archivu, Botanické laboratoře a Radiostanice, a úspěšně zde vyřešit kartu střetnutí. První vtip spočívá v tom, že do těchto lokací se nedostanete jen tak, některý z hráčů je musí nejprve odemknout. Poté už sice budou volně přístupné i pro ostatní, na druhou stranu jsme se přesvědčili o tom, že tato „nespravedlnost“ je vyvážena náskokem v podobě zjištěného tajemství – pokud tedy při svém snažení budete úspěšní. To je druhý vtip – u řady karet střetnutí v tajné lokaci totiž musíte splnit ne jeden, ale klidně dva nebo tři na sebe navazující úkoly. To v překladu znamená, že do těchto lokací byste měli chodit velmi dobře vybaveni, jinak zapláčete nad výsledkem.

Celou hru tedy chodíte po mapě, snažíte se získat věci potřebné na otevření tajných lokací a zároveň se snažíte co nejlépe se vybavit, dá se tedy říct, že do určité míry je Zóna sandbox. Můžete si pobíhat po mapě, hledat artefakty, bojovat s mutanty a anomáliemi, abyste si vydělali peníze a za ně si kupovali lepší a lepší vybavení s tím, že úkoly budete řešit spíš jen tak bokem. V tomhle nám hra trochu připomínala Legendy Západu, v nichž se také můžete soustředit čistě jen na hraní pro radost a objevovat krásy Divokého západu (samozřejmě za cenu toho, že nejspíš nevyhrajete).

zona-tajemstvi-cernobylu-3 - 980x490.jpg

Zóna nás zklamala jedním velkým nedostatkem, a to sice obrovskou mírou náhody. Samozřejmě, je to hra, v níž o výsledku boje nebo testů rozhodují kostky, takže s určitou mírou náhody počítat musíte. Problém ale je, že náhoda ovlivňuje i to, jaké karty si dobíráte. V tajných lokacích můžete narazit na těžké úkoly, mohou vás „pojet“ karty střetnutí, může se vám klidně stát, že budete potřebovat zabít nějakého mutanta, ale jako na potvoru budou na celé mapě jen anomálie. Nejhorší na tom všem je, že náhoda může rozhodnout i o samotném vítězi hry. Jakmile vstoupíte do sarkofágu, taháte kartu, pokud se vám ji podaří vyřešit, vyhráli jste hru. Pokud ne, taháte v dalším kole další kartu. To dokáže naštvat třeba v případě, že se v sarkofágu sejdete dva a váš soupeř si vytáhne o poznání jednodušší úkol…

IMG_20210102_135719_HDR.jpgIMG_20210102_135708_HDR.jpgIMG_20210102_135208_HDR.jpg

Zajímavě je v Zóně řešen soubojový systém. Každý nepřítel má na své kartě uvedené hodnoty pro test pozornosti a soubojový test. Vy musíte na třech kostkách, kde jsou 2 symboly plus, 2 symboly minus, jeden symbol radiace a jedna prázdná strana, hodit buď stejně nebo více. K číslu pak přičítáte základní statusy své postavy, případně můžete použít i nějaké vybavení. A tady nastává další kámen úrazu, řada výzbroje a výstroje má omezený počet využití, navíc se k potřebným zlepšovákům za celou dobu hry vůbec nemusíte dostat, takže v konečném důsledku zkrátka záleží na kostkách.

Na Zóně oceňujeme parádní atmosféru, ze hry je prostě S. T. A. L. K. E. R. cítit na sto honů, a to se bude fanouškům hry/knihy/filmu líbit. Zároveň to ale není hra pro mladší nebo citlivější hráče, ostatně už ranking 18+ na krabici dává tušit, že tohle moc sluníčková záležitost není. A opravdu některé scény popsané na kartách nebo žetony nepřátel dokážou vyvolat mrazení v zádech a hodně nepříjemné pocity.

IMG_20210102_133047_HDR.jpgIMG_20210102_133921_HDR.jpgIMG_20201223_202059_HDR.jpg

Hra má určitě několik světlých bodů, kromě atmosféry se nám také libí samotná kostra převzatá z Eldritch Horror (každý hráč odehraje své 2 akce, následuje událostí a na závěr kola se tahá karta zvěstí, která obvykle… nevěstí nic dobrého), zajímavý je mechanismus poškození vybavení a také soubojový systém je poměrně netradiční. Varianta pro sólo hraní funguje a hraní pěkně odsýpá ve 2 i ve 3 hráčích. Hru ale bohužel sráží obrovské množství náhody. Sami jsme byli svědky několika partií, kdy si jeden hráč bez větších problémů proplouval nástrahami Zóny bez větších problémů, zatímco ostatní tak tak přežívali.

Název: Zóna: Tajemství Černobylu
Vydavatel: Blackfire
Počet hráčů: 1-4
Herní doba: 180 minut
Doporučený věk: 18 let
Doporučená cena: 1 529 Kč

Verdikt

Závěrem bychom řekli, že si Zóna určitě najde čestné místo na poličce fanoušků počítačové předlohy nebo všech fanoušků alternativních světů a černobylské zóny. Těm ostatním ale hra nemá co nabídnout a po prvním zahrání by se na ni pravděpodobně už jen prášilo na poličce. 

Určitě si přečtěte

Články odjinud